30let starý sci – fi komiks Yukita Kishira, doveden do naprosté dokonalosti plní kina po celém světě. Neláká pouze milovníky tohoto žánru, ale budí zvědavost u všech koho kdy oslovila práce Jamese Camerona, a to ať již sedí v židli režisérské, producentské, scénáristické, nebo všech najednou. Říká se, že kdyby někdo věděl předem, jaký film bude úspěšným, byl by jedním z nejbohatších lidí planety. Nikdo takový se zatím nenašel, ale pan Cameron se umí poměrně často trefit do černého. Jeho Titanic a Avatar se staly nejúspěšnějšími filmy své doby, Terminátor, nebo třeba akční komedie Pravdivé lži si též nevedly zrovna špatně. Jak dopadne Alita se brzy pozná, avšak o výjimečný film se jedná zcela určitě, už jenom díky výtvarné stránce celého projektu. Hlavním znakem je tu naprostá dokonalost ve všem, co se na plátně objeví. Příběh, který sledujeme, všichni dobře známe, jde o dospívání se vším, co k tomu patří, tedy: vzdor, láska i nenávist, hledání vlastní cesty, poznávání sama sebe. Věčná otázka: „Kdo jsem?“ je součástí premisy filmu.
Alita – bojový anděl je označován za kyberpunkový akční film. Někdo řekne, že spolu prostě bojují roboti a mezi tím je trocha Romea a Julie, pro jiného se jedná o film zrcadlící pomocí metafor a symbolů současné dění na planetě Zemi. V hlavní roli je půvabné, dojemné stvoření, měnící se ve zbraň, jež bojuje ve jménu dobra se světem lží, manipulace, násilí – zla. Vše je jinak, než by se původně zdálo, zásadní roli hraje překvapení, jak u diváka, tak u hlavní představitelky. Jsme svědky monumentálních soubojů, kde divák sice nestíhá sledovat detaily jednotlivých choreografií, ale neznamená to, že by nevnímal jejich dokonalost. Potkáváme svět sice již nejednou objevený (např. Balde Runner...), zato ale dovedený opět do vyšších technických úrovní, což zákonitě přináší větší refleksi fantaskního vidění tvůrců.
James Cameron, tentokrát „pouze“ v roli producenta a scénáristy, spojil své tvůrčí síly s režisérem Robertem Rodriguezem (Sin City, Desperado, Čtyři pokoje...) a vytvořil tak team, který by neměl ve svém konání střelit vedle a také to neudělal, alespoň pro mne ne.
Postava Ality je fascinující a před její představitelkou Rosou Salazar skutečně nelze nesmeknout. Svoji roli zahrála bravurně i když musela celý part odehrát oblečena do celotrikotu plného drátků a různých krabiček, což není zrovna pro herečku lichotivé, navíc měla tvář pomalovanou černými puntíky a před ní, na kukle schovávající vlasy, pevně připevněnou kameru, permanentně sledující každičký detail tváře. Tedy rozhodně nic příjemného – naopak. Konečný efekt je však uchvacující, animační trik pak dokonale kopíruje každý její pohyb, výraz očí, prostě vše co chce vyjádřit. A protože toho není úplně málo, ráda vás opět zvu do kina. Tedy v případě, jste-li připraveni vydat se do pohádky odehrávající se v poměrně brutální realitě boje o přežití jak lidí, tak strojů člověku podobným.
Konce příběhu se však nedočkáte – pokračování příště.