BEZKONKURENČNÍ SIMONA JO - ČESKÝ TALENT V ASII

SIMONA  HEJLOVÁ

pracovala v letech 1996 – 1999 v TV Nova. Nejprve se věnovala předevšim zdravotní tématice a po přestěhování do Vídně v roce 1998 připravovala příspěvky to Televizních novin TV Nova a Snídaně s Novou z Rakouska.  V roce 2000 začala pracovat pro Český Rozhlas, Radiožurnál z Dubaje . Pro ČR pracovala i v letech 2002 – 2004, když s rodinou žila v  Londýně. 

Od září 2004 žije v Singapuru. Zpočátku připravovala reportáže z Asie pro českou BBC , ale od roku 2005 se stala učitelkou jógy na plný úvazek. Přesto se  ještě autorsky podílela na knize Závoj a džíny, vydané v roce 2005 nakladatelstvým Vyšehrad; napsala několik článků pro Koktejl, Travel Life, Cosmopolitan a Harper’s Bazar.

  Vychovala dvě děti, dcera Nikola po vystudování university v Miami žije v USA, syn Jan studuje universitu v Sydney. V roce 2012 reprezentoval Českou republiku na mistrovství Evropy v triatlonu. 

 Simona se v  současné době věnuje návrhářstvi. Její oblečení na jógu a volný čas Simona Jo Yoga and Leisure Wear, se úspěšně prodává nejen v Singapuru, ale také v Malajsii a Thajsku. Své spokojené zákazníky  má taky v Austrálii, Rakousku, Švédsku, Nizozemí a nyní i v České  republice. 

"Sice nechápu jak někdo může dát 160 dolarů za kalhoty na jógu, ale co mám dělat, když nikde jinde žádné v mojí velikosti nekoupim,” povzdychla si dlouhonohá kyprá blondýna středního věku, když částečně znechuceně sundavala z věšáku předražené černé legíny, vyrobené z lycry, a odkráčela k pokladně. Psal se rok 2005. Právě skončila  hodinu jógy v nově otevřeném studiu v centru Singapuru. Tak jako ona jsem přemýšlela, zda si koupit dlouhé kalhoty předražené za 180 dolarů anebo třičtvrťáky za 160. Ani jedno řešení se mi nelíbilo. Svírala jsem na pohled nepříliš pohodlné oblečení mezi prsty a váhala. Bude mě  to asi příliš stahovat, a materiál bude kousat, mám, nemám?  Nakonec jsem přeci jen sáhla po těch dlouhých, dražších kalhotách, které slibovaly, že dají vyniknout mým nohám, neboť moje zavinovací kalhoty přivezené z indického ašrámu už dávno nebyly v moderním jógovém studiu vítané. Jogínské oblečení bylo právě na počátku svého velkého komerčního úspěchu. Dlouhá trika a široké plandáky se přestaly tolerovat. To co bylo v Indii nezbytnout nutností, bylo v Singapuru naprostym “faux pas." V Indii jsme těla zahalovali a dbali na to, abychom neukazovali ani kontníky ani ramena,  nedej Bože kousek vzdouvající se kůže pod klíční kostí. V Singapuru jsme se soustředili na to, abychom co nejvíce zdůraznili naše štíhlé pasy a plochá břicha, vypracované svaly lýtkové a ukázaly světu  jógou vypracované paže. Jiný kraj, jiný mrav. Jenže indické oblečení bylo pohodlné, materiály se při každém praní zjemňovaly a rozhodně nesvíraly břišní krajinu jak kleště. Při hlubokém nádechu a výdechu se břicho cítilo svobodně. Tyhle ty moderní věci mi ani v nejmenším nešly pod nos. Jenže jsem pokrytec a tak jsem se pokořila módnímu ( nesmylsnému) diktátu. Na přelomu tohoto tisíciletí, stejně tak jako ve století právě uplynulém, se józe věnovalo pár nadšenců. Učitelé jógy  byli vzácní, většina z nich žila v Indii. To všechno se ted' mělo změnit. Jóga se dostala do 10-ti nejoblíbenějších “sportů” v Singapuru a navíc se  stala řádně placeným zaměstnáním, diky kterému bylo možné v letech 2004 - 2012 ziskat v Signapuru pracovní povolení. A tak se Singapur stal vyhledávaným místem učitelů nejen z Indie, ale také z Ameriky, Austrálie a světe div se i z Brazílie !!  Ti s sebou přinesli jógovou módu – Lulu Lemon, Lorna Jane, Be Present a Hard Tail se valily do Asie po tunách. Ze skromných a neznámých učitelů jógy se najednou stali celebrity. Například David Swenson, který představil  západnímu světu ashtangu, se nám na  jednom tréninku svěřil, že dlouhé roky ráno a večer učil hrstku studentů za 5 dolarů na hodinu, a když byli jeho studenti" švorc" učil i zadarmo. Přes den potom myl nádobí. To všechno proto, aby od svých sedmnácti let mohl jednou ročně  vycestovat na dva měsice do Indie  a praktikovat jógu pod přísným dohledem svého guru, Pathabi Joise. Dneska už David sice nádobí nemyje, má své studio, pořádá učitelské tréninky, vydává knihy a CD, ale jak řekl, klidně by zase  nádobí myl, kdyby bylo potřeba. Ovsem i David už dávno necvičí  jógu v indické bederni roušce, ale ve značkovém jógínském oblečení. V té době by mě ani ve snu nenapadlo, že za deset let budu mít svou vlastní firmu, která bude směle konkurovat zavedeným značkám a během devíti měsíců od zahájení prodeje si začne rychle budovat postavení nejen na singapurském trhu, ale i v Malajsii a Thajsku. Prozatim! 

Simona Jo Yoga and Leisure wear (Simona Jo oblečení na jógu a volný čas) vznikla, tak jako většina úspěšných věcí, nenásilně a vlastně náhodou. Moje kamarádka Jo, celým  jménem Johanna, navrhuje už několik let šaty. Svými modely pro plnoštíhlejší si v Singapuru ziskala hlavně západní klientelu. Sehnat v asijské metropoli evropské velikosti od 34 nahoru je složité, stejně tak s obuví velikosti 9 a výše, ta na místním trhu více méně chybí. Přece jen nás, ze západního světa, tu žije menšina.  

Jo prodává své šaty - Anna Rainn - úspěšně už šest let. Před loňskými vánocemi ji došla inspirace. Pamatuji se jak jsme ve Starbucksu uskrávaly dopolední kafe a pozorovaly nákupní cvrkot v Great World City, oblíbeném nákupním středisku singapurských expatů ( zkratka slova ex-patriot). 

“Víš Jo, co kdybys kromě šatů zkusila prodávat taky kalhoty?”  Jo se na mě tázavě, ale se zájmem podívala.Když jsem dodala, že se bude jednat o kalhoty na jógu, zbystřila. “Nakreslíš mi jak by sis je představovala?” zeptala se mě bez zaváhání. Věděla, že už dlouhá léta jógu nejen cvičím, ale i učím. Věřila mi, že vím přesně, v čem budou jogínky nejen dobře vypadat, ale hlavně se dobře cítit. A tak vznikly naše první kalhoty z bambusoviny. Jsou černé a mají  široký ohrnovací pas posetý bílými bublinami.  Do týdne jsme jich v místní malé továrně ušily dvacet kusů a do dalšího týdne zmizely z jejího obchodu.     

 Po jóginských třičtvrťácích přišly na řadu topy, zavazovací bolerka, kardigany a došlo i na maxi sukně. Vše se prodávalo rychlostí blesku. 8. ledna 2015 se zrodila oděvní značka Simona Jo a v březnu jsme otevřeli první Pop Up Store v  japonském obchodním domě Isetan na nejpopulárnější nákupní ulici v Singapuru, Orchard Road. A začalo se prodávat!

 Tajemství obchodního úspěchu Simona Jo spočívá ve volbě materiálu a dostupné ceně. Nemalou roli hraje take vkusný střih, který sluší každé postavě a krásné barvy. Síla oblečení Simona Jo spočívá v jednoduchosti  a kombinovatelnosti. Naším  cílem bylo, aby si zákaznice po hodině jógy (nemyslím tím  Bikram jógu) mohla stáhnout kalhoty a natáhnout si naší sukni a vyrazit směle do města, ať už na nákupy nebo na schůzku.  Všechny naše kousky jsou kombinovatelné, vše ladí se vším. Bolerka vhodně doplňují  jóginský outfit a zároveň vypadají úžasně na dlouhých maxi šatech.

Naše cenová relace se pohybuje od 39.90 do 79.90 singapurských dolarů, na zdejším trhu  bezkonkurenční ceny. Většina našich materiálů pochází z Japonska, tam už si bambus dávno našel své věrné zastánce a prodává se všude. Bambusovina  musí být opravdu kvalitní. Dlouho jsme hledaly, než jsme našli správného dodavatele. Bambusu z Číny jsme rázně řekly NE. Žmolí se, po dvou vypráních je téměř nepoužitelný. Naše bambusovina má 10 procent příměsí a je stále  považována za přírodní a   “eco friendly”; je antibakteriální a antialergická. V porovnání s organickou bavlnou se při její výrobě používá daleko méně chemikálií, navíc bambus roste velmi rychle a má stejné vlastnosti jako hedvábí. V létě chladí, v zimě hřeje. Naše látky pohladí i tu nejcitlivější pokožku. A co víc, náš materiál dýchá!!!!! I když se spotíte, látka během chvilky uschne a nepáchne. Pokud se vám  oblečení  zmačká, během dvou minut k tělu přilne, tělesná teplota jej prostě vyžehlí. Dokonalé!!!  Právě proto si nás kupují nejen ti co cvičí jógu, ale také ti co často cestují anebo neradi žehlí. Naše oblečení je lehké, praktické, snadno se udržuje, neztrácí po vyprání tvar ani barvu. Navíc každým vypráním je látka jemnější, příjemnější. Je to takové perpetum mobile. Oblečení, které ,pokud ho náhodou nepropálíte, vám zůstane na vždy, pořád krásné, pořád jako nové.  Tím, že vyrábíme v Singapuru, můžeme si dovolit super maloobchodní ceny. Nabízíme  kvalitu za nízkou cenu. Navíc není zrovna moc produktů  se značkou - Made in Singapure. V místním módním průmyslu jsme opravdu vyjímkou. Zdejší návrháři šijí ve Vietnamu, HongKongu, Číně, Indii. My šijeme v Singapuru, zaměstnáváme kolem dvaceti žen v různém věku, některé z nich jsou handicapované. Odvádějí úžasnou práci, a pokud se chybička přeci jen vloudí, sednu do auta, za dvacet minut jsem v naší dílně a s mistrovou problém okamžitě vyřešíme. Odpadají náklady na dopravu, cla, daně apod. Singapurská klientela si  nás váží, i když jsme  dvě “bílé” ženy z Evropy.  Prostě nám zde fandí! Já a Jo - S I M O N A  J O - jsme podnikatelky, místní vláda nás podporuje, jsme  "zahraniční  talent " zaměstnávající domácí obyvatelstvo. Dveře proto máme i jako cizinky všude otevřené.    

www.simonajo.com           www.Facebook.com/SimonaJo.SJ 

Fotogalerie