Jeden ze zásadních příběhů naší novodobé historie. Pětice mladíků s pistolemi pronásledovaná tisíci vojáky se v boji o život dotkne hranic vlastního strachu i statečnosti. Rodina, jejíž členové se vzepřeli nacistické i komunistické totalitě. Film Bratři o skupině bratrů Mašínů bude mít premiéru sedmdesát let od jejich útěku do Západního Berlína.
Film Bratři vypráví jeden z největších příběhů studené války o odbojové skupině bratrů Josefa (Oskar Hes) a Ctirada Mašínových (Jan Nedbal). Rodina Mašínových se v komunisty ovládaném Československu stává terčem pronásledování a bratři věří, že po vzoru otce, hrdiny protinacistického odboje, lze proti diktatuře bojovat jedině se zbraní v ruce. Zároveň si jsou vědomi odpovědnosti vůči mámě (Tatiana Dyková Vilhelmová) a sestře (Karolína Lea Nováková). Zakládají odbojovou skupinu, která má na svědomí řadu násilných činů, jejichž vyšetřováním je pověřen kapitán Státní bezpečnosti Koller (Stefan Konarske). Mašínové se stávají nejhledanějšími muži v zemi. Pokusí se o útěk do Západního Berlína, kde plánují vstoupit do americké armády s cílem osvobodit Československo. Pátrání po pětici členů odbojové skupiny pokračuje ve východním Německu, kde začíná jeden z největších honů na lidi v novodobé historii. Jen málokteré téma české historie vzbuzuje tolik emocí jako příběh snímku Bratři.
Režisér Tomáš Mašín se k filmu vyjádřil slovy: „Máme filmy adorující nástup komunismu i oslavující odboj. Chybí nám však o této době snímek krutě upřímný, film o snaze uniknout ze sevření, o touze zůstat svobodný. Zprostředkovat jím vhled do myšlení nejednoznačných a rozporuplných aktérů řízených silami nepředstavitelně mocnějšími.“ Jiří Padevět, spisovatel a badatel, který se zaměřuje na protektorátní a poválečnou historii v českých zemích, doplňuje: „Díky filmu Bratři se vrátí mašínovský příběh do veřejného prostoru v novém světle a pomůže pochopit, proč je nutné za svobodu bojovat i proti násobně silnějšímu nepříteli. Bratři bezpochyby dokáží zejména mladým divákům přiblížit pro ně zcela nepochopitelnou realitu totalitního státu, který by svým občanům nejraději nařizoval, co si mají myslet, koho mají nenávidět a co si mají dát k večeři.“
Fotografie: Zuzana Panská