21.11.2024 má svátek: Albert
 3.jpg)
Novinář a režisér Jan Gebert si nemohl vybrat lepší start pro svůj celovečerní filmový debut, než jaký mu poskytlo letošní Berlinále. Jeho dokumentární film „ Až přijede válka“ měl premiéru právě tam a to na místě z nejprestižnějších – byl vybrán, aby zahajoval celou dokumentární sekci Panorama Dokument. Jedná se o film monitorující skupinu mladých slovenských vlastenců, vytvářejících v domobraně totalitní systém založený na slepé kázni, izolaci a strachu. Pro pořadatele Berlínského festivalu se zdaleka nejednalo o výběr náhodný, rozdmýchávající momentální pocity spojené se situací v jaké se ocitá Evropa a s ní celý Svět. Film sledovali po celou dobu jeho vzniku a trvalo tři roky, než byl dokončen a mohl se tak vydat na svoji spanilou jízdu i po dalších festivalech, kde rozpoutává diskuze, sklízí ohlasy i ocenění. My ho máme možnost vidět v kinech od 18.10.
Hlavní postavou je zde Petr Švrček zakladatel a velitel domobrany nazývající se Slovenští branci. Na první pohled spořádaný, vychovaný, uctivě se chovající čerstvý student vysoké školy. Žije s rodiči, má milou, hezkou dívku, umí jednat s lidmi, je chytrý a samozřejmý. Jeho pravý život je ale jinde, než by se čekalo a právě tam ho kamera Jana Geberta doprovází. Zdá se, že si na ni rychle zvykl, nenechává se vyrušovat její přítomností, ve svém projevu je naprosto suverénní. Pan režisér veškeré dění, které tento mladík určuje ,a které se kolem něj točí, pouze sleduje, nenechává ho do kamery nic vysvětlovat, popisovat, nedává ani žádnému z dalších aktérů možnost komunikovat s divákem, nepřidává komentář, takže by se mohlo lehce zdát, že se jedná o film hraný. Ale není tomu tak. Máme před sebou čistokrevný dokument, ze kterého chvilkami mrazí, dokument při jehož sledování je ale také nutno umět číst mezi řádky, aby bylo jeho poselství správně pochopeno. A to i přesto, že zrcadlení dějin dob minulých je nepřehlédnutelné.
„Slovenští branci“ čítali v době natáčení dvě stě mladých lidí s oddíly po celém Slovensku. V horských lesích dochází pod vedením Petra Švrčka k pravidelným, tvrdým vojenským výcvikům s drsnými pravidly. Své vzory tento mladík evidentně má a víra v to, že jeho modelová organizace má budoucnost se zdá být neochvějná. Tu svoji, si už, jako správný vůdce, zajistil. Nutné je podotknouti, že jeho branci pocházejí ze střední vrstvy obyvatel, nejsou to žádní asociální živly, či zoufalci bez budoucnosti a vypadá to, že ani kluci toužící jen tak pro srandu po hře na vojáky, i když to chvílemi jako hra vypadá. Svého velitele respektují bezezbytku, a po pravdě, jde z toho poněkud strach. Někam směřují, něčeho chtějí dosáhnout a dělají pro to vše jim dostupné. Postup v před je zásadní a dochází k němu – na rychlosti nezáleží.
Uvedení filmu, bude doprovázet řada projekcí, spojených s následnou diskusí s tvůrci, osobnostmi veřejného života i samotnými kontroverzními protagonisty, takže diváky, jež jsou milovníky dokumentárních filmů, čekají jistě zajímavé chvíle, protože o čem diskutovat jednoznačně je, ztraceným časem tento film určitě není, naopak, je to film silný a důležitý - takže vítejte v kině.
T.P.
