Dobré Duše jsou prvním detektivním románem spisovatelky Ireny Obermannové.
O Dobré Duše je velký zájem a já jsem za to šťastná! Opravdu. Jsem šťastná za to, že se Ireně daří, jsem šťastná, když se s jakoukoli dobrou duší potkám a jsem šťastná, že poprvé v životě se mi díky této autorce poštěstilo „dobré duše“ držet ve svých dlaních… O čem Irenina první detektivka pojednává? Jen nastíním. Do bývalého sklářského městečka přijíždí mladá geniální šachistka Alice… Zajímá vás, co dál? Mě také, proto už leží Dobré Duše na mém nočním stolku!
P. S.
Na Irenu Obermannovou mám slabost. Známe se dlouho, často jsem ji fotografovala, její vnitřní síla a křehkost mě velmi baví, mám ráda její osobitost, křehkost s příměsí neuvěřitelné vnitřní síly, obdivuji styl, kterým píše… Některé její knížky po přečtení odložím a nemám potřebu znovu se k nim vracet, ale je jedna, která je dle mého názoru geniální, výjimka, která potvrzuje pravidlo s názvem Panoptikum české. Pro mě jedna z nejlepších knížek. Někdy mám potřebu ze svého myšlení vytěsnit zlo a negaci, vidět jen pozitivní a krásné věci, prožívat pozitivní a krásné zážitky včetně pozitivních a krásných lidí… Vyznívá to, že zapomínám? Možná… Ale Panoptikum české mě vždycky nakopne zpátky do reality a já se díky této knížce neustále učím nenechat na sebe dopadat hloupost, zlobu, zášť, závist a Bůh ví co ještě. Stále věřím, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí. Věřím v Lásku a to si myslím, že máme s Irenou společné.
Byla jsem na slavnostním uvedení její knižní novinky na světlo světa. Konkrétně v kavárně SmetanaQ v Praze 1, kde Dobrým Duším „požehnali“ dominikánský kněz Tomasz Dostatni a rabín Štěpán Kliment. Bylo natřískáno, což mi tentokrát ale vůbec nevadilo, protože tentokrát přišli ti, kteří mají Irenu rádi, kavárna byla plná úsměvů, pohody. Zkrátka dobré duše všude, kam se člověk podíval! Ostatně v naší fotogalerii se můžete podívat také…
Text & foto: Dagmar Hájková