Z postavy Marie Pokorné v Ordinaci v růžové zahradě se převtělila v Helenu Jánskou v seriálu Svatby v Benátkách. Televizní diváci si však zamilovali také její Dagmar v Cestách domů či Marcelku v Comebacku. Navíc nadchla svým tanečním výkonem v StarDance.
Dana Batulková patří k nejmilejším a nejobsazovanějším tvářím televizní obrazovky. Trochu neprávem však zůstávají ve stínu televizních rolí její role divadelní. A vězte, že ve svém domovském divadle Rokoko ztělesňuje pěknou řádku rozličných postav.
V současné době žije nejvíce úlohou Talji ve hře Happy End izraelské autorky Anat Gov. Premiéru bude mít 28. března a její děj se odehrává na onkologii. „Hraju tam herečku, které diagnostikují rakovinu v posledním stádiu. V nemocnici se ocitá jako poslední z osazenstva pokoje a neví přesně, co ji čeká. Postupně se jí odhalují taje léčby, zjistí si také, jak dlouhý život jí zbývá s léčbou a bez léčby, a nakonec se rozhodne, že nepodstoupí chemoterapii. Autorka čerpala z vlastní zkušenosti, hru začala psát poté, co u ní lékaři tuto nemoc objevili. Rozhodla se o své chorobě hovořit naprosto otevřeně, a i když se hra dotýká natolik závažných věcí, jakými jsou nemoc a smrt, nechybí jí humor a nadhled. Přestože rakovině po čtyřech letech podlehla, řekla v jednom z posledních rozhovorů, že v nich bylo víc dobrých než špatných dní, a divákům zanechala naději,“ říká o své roli Dana Batulková.
Nedávno jste umřela v Ordinaci v růžové zahradě, teď budete opakovaně umírat na divadelních prknech. Trochu z toho hraní se smrtí mrazí… Tohle se vůbec nesmí vyslovovat. Samozřejmě že o tom člověk přemýšlí, ale jsem herečka. Říkám upřímně, že kdyby hru nerežíroval Arnošt Goldflam, tak jsem tu roli vrátila, nechtělo se mi do toho. Je to hodně těžké téma, ale na druhou stranu od toho je divadlo, aby taková témata otevíralo. Protože všichni je ze strachu zasouváme někam do pozadí.
Když už jsme u toho umírání, musela jste umřít v Ordinaci na Nově, abyste mohla vstát z mrtvých ve Svatbách na Primě?Kdepak, to je omyl. To bylo naplánované, já jsem věděla, do čeho jdu a na jak dlouho. Moje role tam byla jen taková etapa, ještě než jsem začala, tak už jsem věděla, že skončím. Když jsem dostala nabídku hrát v Ordinaci, potěšilo mě to a měla jsem zrovna volno. Navíc měl potom pokračovat Comeback, ale to bohužel nevyšlo. Že pak přišly Svatby, to byla náhoda.
Se seriály se v televizích poslední dobou doslova roztrhl pytel. Který z těch „vašich“ vám nejvíce přirostl k srdci?To se dá těžko takhle říct. V Ordinaci jsem si hezky zahrála se Zlatkou Adamovskou, užily jsme si to, bylo to moc fajn. Ale nakonec jsem byla ráda, že už to končí, protože na konci už to bylo docela náročné. Ale hodně ráda jsem měla Comeback, ten byl úplně jiný, než běžné vztahové seriály. Byl to totální úlet, strašně nás to bavilo, absolutně výjimečný styl práce i humoru. Navíc to byl můj první komediální seriál, ještě ke všemu sitcom. Trochu jsem váhala, jestli to mám vzít, byl to velký úlet. Napadalo mě, že už se to pro mě nehodí. Dnes bych nezaváhala ani vteřinu. Člověk má zkusit všechno.Takže v tomto duchu jste se pustila i do politiky…Takhle bych to neřekla. Byla to náhoda, ne můj záměr. Byla jsem požádána lidmi, kterým důvěřuju, zda bych za ně nekandidovala. Žiju v Kolodějích od narození a vadí mi sváry a schválnosti, které se dějí. Ale na kandidátce jsem byla vzadu, jen jako podpora, ale spoluobčané mě vykroužkovali. Nemohla jsem říct, že to bylo jen tak. Politické ambice rozhodně nemám. Nakonec to stejně dopadlo tak, že to tři zastupitelé z TOP 09 položili, neb se nenaplnili jejich představy o postech. Takže obec nemá potřebný počet zastupitelů, je ochromená, a v červnu budeme mít nové volby.
Herci v dnešní době musí řešit nejen své profesní záležitosti, ale také jim často komplikuje život bulvár. Jak jste na tom vy?Komplikuje mi ho jako všem. A nedá se tomu čelit. Já si prostě vždycky říkám, že zítra budou zase propírat někoho jiného. Jenomže smutné je, že dneska uděláte normální rozhovor pro seriózní noviny, a redaktorka z nějakého pokleslého bulvárního plátku, aniž by zvedla zadek od stolu, vytahá z různých rozhovorů různé věci vytržené z kontextu. Takže se pak někde o sobě třeba dočtu, že nemám ráda chlapy. Netuším, kde k tomu kdo přišel, ale člověka to naštve. Ale já už to teď dělám tak, že bulvár vůbec nesleduju. Já vím, jak žiju, jak žijí moji blízcí. Ti, co mě znají, to vědí také a zbytek mě vůbec nezajímá. To je nutné pro uchránění si duševního zdraví.Čím si děláte radost kromě toho, že vám dělají radost role, které máte? Já jsem úplně nejraději doma, v domečku na kraji Prahy, kde mám pejsky. Je to taková kompenzace toho, že je člověk pořád někde mezi lidmi.
Jste šťastná? Myslím, že jo.
text : Zuzana Ptáčková foto : dhaj