21.11.2024 má svátek: Albert
Jean-Paul Belmondo dnes odešel zase o kus dál ... Herec, který se i přes značnou nepřízeň ve svých začátcích svou vlastní vnitřní silou a předsevzetím dostal na absolutní vrchol. A i když dostal několikrát nabídku přesídlit do USA a stát se pomyslně nedílnou součástí Hollywoodu, rodnou Francii, zemi, která mu dala důvěru, by nikdy neopustil. „Tady je můj domov, tady jsem to já a vždycky to tak bude …“
„TEN KSICHT" V POSTELI S BRIGITTE BARDOTOVOU
Jeho dětský sen? Stát se profesionálním sportovcem. Sport miloval, ale Nejvyšší s ním měl úplně jiné plány. Člověk míní, osud (nebo Bůh) mění. V 16 onemocněl tuberkulózou a sen o profesionální sportovní kariéře se v tu chvíli musel rozplynout. Jean-Paul se léčil v horském sanatoriu v Auvergne a právě tam se rozhodl, že se stane hercem. Na konzervatoř se dostal až napotřetí, konkrétně v říjnu 1952. Čeho se mj. dočkal ihned v prvním ročníku? Značného ponížení, když mu jeden z profesorů (pozdější ředitel Comédie Francaise) Pierre Dux před ostatními studenty bez sebemenších skrupulí dosti nevybíravým způsobem řekl, že "s takovým ksichtem nemůže ne jevišti nikdy objímat ženu, protože by to nevypadalo věrohodně!" „Na konzervatoři mi učitelé často opakovali, že jsem jen ošklivá nula, hlavně jeden (Pierre Dux – pozn. red.) si na mě zasedl. Ale víte, co je úžasné? Okamžitě jsem si na něho vzpomněl ve chvíli, když jsem při natáčení ležel v posteli s Brigitte Bardot.“ Ženy ho zbožnovaly, muži obdivovali a tiše záviděli ... Zvíře, Muž z Acapulca, Policajt nebo rošťák, Profesionál a nespočet dalších filmů má na kontě ten, který se nikdy nebál otevřeně říct, co měl na srdci a na jazyku. A i přesto si byl velmi dobře vědom významu slov: pokora, slušnost, skromnost. A možná by bylo dobré dopsat ještě jedno slovo: diplomacie. Víte, jak se stavěl ke svým kritikům? Diplomaticky: „Nevěřím, že bych dokázal zůstat tak dlouho na výsluní, kdybych doopravdy nic nedokázal. Diváci nejsou idioti!“ vzkázal jim v roce 2003.
SYMBOL NEKONEČNA
Jean-Paulovi bylo letos 88 let. Narodil se 9. dubna 1933 a navíc právě tento dubnový den je dle gregoriánského kalendáře 99 dnem roku, čili ony devítky měl při svém zrození v datu pomyslně vlastně ihned čtyři. Stejně tak není náhoda, že na druhý břeh odešel dnes, tedy 6. září 2021, kdy do konce letošního roku zbývá 116 dnů (1+1+6=8!) a dle gregoriánského kalendáře se jedná o 269 den roku (oddělme devítku, která je tím pádem společně s měsícem opět zdvojená a zůstane nám dvojka a šestka, čili: 2+6=8!). Osmička (88 let, třetí osmička ve dni dle gregor. kalendáře) symbolizuje nekonečno. Pokud pomineme onu třetí osmičku v pořadí a budeme se čistě (to tedy především pro hnidopichy!) soustředit na realitu toho, co je tzv. psáno - tudíž dáno! - tak podle hercova věku můžeme hovořit o nekonečnu na druhou nebo zdvojeném nekonečnu. Součástí nekonečna jsme pochopitelně všichni, ovšem v pozemské úrovni si to až tak neuvědomujeme, protože nás tady svým způsobem limitují lidské výmysly jako je čas, smrtelnost a další slova, která ovšem ve skutečnosti a v tom skutečném nekonečnu neexistují. No, a já jsem i s ohledem na uvedené číselné skutečnosti přesvědčen, že Jean-Paul Belmondo nejen překročil onu dimenzi, kdy je plně součástí nekonečna a může tedy být kdekoli, kdykoli a s kýmkoli právě tady a teď, ale navíc už si je této skutečnosti i plně vědom. Smířený, osvobozený, radostný, bez sebemenší známky bolesti či jakékoli nejnižší formy energie, protože TAM je VŠECHNO V TOM NEJLEPŠÍM POŘÁDKU a PLNĚ VE JMÉNU POKORY, ŠTĚSTÍ, RADOSTI A BEZPODMÍNEČNÉ LÁSKY.
Svobodomyslnost a radost ze života jsem ukazoval odmala, možná proto, že jsem byl válečné dítě, a možná také proto, že mi je rodiče ukázali a dovolili, abych si je užíval. A možná jsem se pro takový způsob života rozhodl. ~ Jean-Paul Belmondo
Text: Lubomír Nečas, dipl. um., MBA / Foto, Design photos: www.STYLEnew.cz