JEJÍ TĚLO

Fascinující celovečerní debut režisérky a scénáristky Natálie Císařovské vyvolává mnoho otázek u nemála svých filmových diváků. Potkává se v něm opěvovaný a všemožně podporovaný svět vrcholového sportu se zavrhovaným, opovrhovaným světem porno businessu. V hlavní roli to jediné, co doopravdy máme, co nám doopravdy patří, díky čemu zde můžeme vůbec být – lidské tělo. Film vypráví o tom, jak moc jsme schopni mu ubližovat, trýznit ho, ignorovat varovné signály, kterými se snaží bránit. Dokážeme ho dokonale ovládat a zároveň naprosto nerozumět jeho potřebám. Tělo je zde nástrojem pracovním, ale i sexuálním objektem nejintimnějším z intimních, přesto zároveň veřejným.  

Paní režisérka, vystudovaná historička a dokumentaristka, se nechala inspirovat životním příběhem Andrey Absolonové, pětinásobné mistrně republiky ve skocích z věže, nositelky bronzové medaile na mistrovství Evropy, ambiciózní závodnice, která se v přípravě na olympijské hry těžce zranila, čímž skončilo vše, co pro ni bylo již od útlého dětství smyslem života. Netrvalo dlouho a rodila se LEA DE MAY – opěvovaná pornohvězda, jež během cesty na Olymp světa, pro který se rozhodla, v pouhých 27 letech umírá. Téma veliké, silné a nutno říci, že paní režisérkou skvěle zpracované. Čistě, rovně, až minimalisticky, bez kudrlinek a touhy šokovat situacemi, které by se prvoplánově mohly nabízet, vypráví příběh opěvované, avšak stejně tak i zavrhované mladé ženy snažící se vyrovnat s osudem, který si pro sebe „zvolila“. Být úspěšnou za každou cenu a cele.

Natálie Císařovská spolu se svojí spoluautorkou Anetou Honzkovou vytvořila poutavý scénář, v kterém se mnohé odehrává mezi řádky, nemálo podstatného je pouze tušeno, a možná pak o to více zůstává v mysli diváka. Jejich příběh dává divákovi možnost přemýšlení nad svým vlastním tělem, ač není sportovcem, ani pornohercem.  Obé ho nemusí nikterak zajímat, může být třeba i odpuzující, ale přesto je možné nechat se strhnout příběhem, sledovat souhrn příčin a následků, ze kterých je utkán. 

Jedná se o fikci založenou na hrubých rysech jednoho konkrétního životního osudu“ říká paní režisérka, aby podtrhla, že se nejedná o přesný zfilmovaný dokument a zároveň svoji snahu nikterak se svým vnímáním nedotknout citů reálné rodiny Absolonových. A to i když se jedním z jejích poradců byla sestra Andrey Absolonové Lucie (skokanka z věže a trenérka), jež se stala zároveň předlohou pro druhou hlavní postavou příběhu. Právě díky ní tak vidíme ve scénách skoků do vody namísto hlavních hereček současné nejlepší skokanky světa. Ostatně se zde jedná o příběh dvou sester v mezních situacích, se kterými se musí každá po svém vyrovnat. Primárně však sledujeme životní cestu jedné z nich, její vnitřní boj, její překonávání sebe samé, vyrovnávání se s ránami osudu, až dokud nepřijde ta největší. Život jako horská dráha a přitom „klidové“ soustředění se na vytýčený cíl. Scénář je obrovskou příležitostí pro mladou herečku, která nesmí postrádat odvahu, musí v sobě nést tajemství, hloubku, klid, zároveň být divoká, živočišná, nevyzpytatelná a kultivovaná. Toho všeho je herečka NATÁLIE GERMÁNI (Amnestie, Princezna ztracená v čase) majitelkou, a my tak máme možnost sledovat opravdu výjimečný herecký koncert, této slovenské krásky skvěle ovládající svojí profesi. Již jen kvůli ní má smysl, nenechat si tento film utéci. Film, ve kterém se i díky jejímu umění rozhodně nejedná pouze o skoky do vody a natáčení porna. To, že se občas nedokázala cele zbavit slovenského akcentu, ji český divák zcela jistě rád odpustí. 

 

Fotogalerie