KING ARTHUR: Legenda o meči

         FILM POHLEDEM TEREZY POKORNÉ

Opět na plátnech ožívá legenda o hradu Camelot, o meči zabodnutém ve skále, o rytířích kulatého stolu, o síle odvaze a věčném boji dobra a zla. Příběh tisíckrát zpracovaný, příběh, který si vyprávějí v různých podobách lidé po celé planetě, příběh věčný.

A nebyl by to Guy Ritchie, kdyby jeho pojetí nebylo zase jiné a  překvapivé a to přes to, že pracuje s atributy nám u něj dobře známými a také očekávanými. Vždyť jeho gangsterka Snatch se stala kultovním filmem již od prvního momentu kdy se objevila  v kinech a její scénárista a začínající režisér v jedné osobě světovou hvězdou. Všichni jsme se smáli a také se nám chvilkami dělalo špatně a Brad Pitt změněn takřka k nepoznání, zde zářil pro mě v jedné ze svých životních rolí.  Legenda o meči je také filmem chlapským, drsným a plným míst kdy se kino směje humoru, který i zde vychází z dialogů psaných panem režisérem. Režisérem, jež nezapře a ani nechce svoji „minulost“ autora mnoha reklam a videoklipů. Artuš je z velké části i tímto způsobem točen, což mu dává dynamičnost a modernost a přitom se neztrácí době, ve které se děj odehrává. Je jednou velikou pohádkou pro dospělé a nedovolí nám nevzpomenout si na Harryho Pottera, Pána prstenů a všechny další filmy tohoto druhu, které mají rády naše děti. Ocitáme se ve světě mágů a kouzelníků, kde nacházíme všechny možné druhy mystiky. Projdeme s Artušem i tvrdým mužským zasvěcením, jež bývalo rituálním zvykem ne jen v dávných civilizacích. Stále ještě existují místa, kde se praktikuje i teď. A co se dozvíme? Že svému „Osudu“ člověk neujde, ať se brání jak chce a že zlo plodí zlo a kdo s čím zachází, tím také schází. Představitelem toho prvního je Artuš, jež je zde vychováván v domě prostitutek a stává se tak  pravým dítkem ulice a hodlá jím také zůstat. Umí se o sebe postarat, své věci si zařídí, nebojí se, a v žádném případě se mu nechce vytahovat nějaký meč z kamene a nést úděl o němž vypráví legenda kolující mezi lidem celé země. Ztělesněním toho druhého je král Vortigen, který si lstí podmanil trůn svého bratra a jeho lid poutá okovy strachu a násilí.

V Artuše se proměnil anglický herec Charlie Hunnam, herec talentovaný s postavou Apollona a charismatem mladíka, který ví co chce a hlavně na svých bedrech unese celý film, což je u jeho postavy nutné. Dnes se o něm dá také psát, jako o skvělém šermíři, který se vyzná v bojových uměních všeho druhu. Vždyť mu také Guy Ritchie uštědřil tréning, který by nebýt aktivním sportovcem, asi těžko zvládal...

Proti němu stojí Vortigen, jemuž dává podobu, jeden z nejlepších herců současnosti Jud Law a člověk jen žasne, co za sílu a jaké napětí vychází z tohoto poměrně drobného muže. O kouzlu jeho tváře není třeba mluvit, svůj titul nejkrásnějšího muže světa už má a asi mu je jedno, i když ženská srdce láme vskutku často.

Film King Arthur: Legenda o meči se nedá vynášet do nebe, ale mě bavil i když nůžky bych panu režisérovi do rukou vrátila, neb bojové scény jsou sice efektní, ale některé z nich vskutku nekonečné. Ještě že je doprovází výborná hudba Daniela Pembertona, která vše trošku zachraňuje.

Pokud máte rádi tento druh filmu, tak vám přeji prima zábavu, protože jak to dopadne už jistě tušíte.

Fotogalerie