Konec masopustu

    Konec masopustu je ode dávna provázen hostinami, plesy,  několikadením radostným pobíháním a průvody občanů radujících se z konce zimy. Dnešní karnevaly se připravují mnoho měsíců, takže   výtvarníci, řemeslníci a básníci se předhánějí v nápadech, aby přilákali obecenstvo. Obchody s látkami, barvami a k tomu i vše, co souvisí s turismem, v této době vzkvétá. 

V Evropě se proslavil Benátský karneval pro své nádherné a tajemné masky. Basilejský - mimo vysokou výtvarnou úroveň – satirickými verši, psaných, kritizující společnost. Ve Schwarzwaldu předvádějí Rottweillerané zvyky ze života Allemanců ve starých maskách, vyřezaných ze dřeva už ve středověku. V Kolíně nad Rýnem to voní vuřty, pivem a na podiích amatérští řečníci baví lid vtipy na účet prominence a politiků, kteří v šaškovských čepicích sedí v hledištích. 

     Také v Nice, na Azurovém pobřeží Francie, kde všechno kvete téměř celý rok a kde zima málokdy vůbec nastane, se s ní lidé karnevalem loučí. Ani zde nechybějí průvody gigantických masek, alegorických vozů, pořádání plesů a ohňostrojů. Karneval v Nice není sice tak známý a slavný, ale zato napodobeníhodný (nejen pro dobu karnevalů): v určené dny jsou sice na pořadu bitvy, v nichž se bombarduje  konfetami. Nejoblíbenější je ale poslední den, který je opět určen k bitvě. Lidé po sobě házejí - nikoliv kameny, bijí se - nikoliv meči, ani po sobě nevrhají sekery - namísto zbraní je použito květin. 

Tradici „Les battailles de fleurs“ založil 1294 Charles II. - a to jako hromosvod pro vybití narůstající agresivity a předejítí konfliktům znepřátelených rodů na italsko-francouzské hranici. Tento chytrý nápad provencálského knížete fungoval až do francouzské revoluce, od níž téměř na sto let květinové bitky vystřídaly ty, kterým dnes stavíme pomníky....

      Moderní doba sloučila obojí: házíme po sobě květiny a stavíme pomníky.

      eN eM

(Středověký „Carnaval“ /carnem levare (maso opustiti)/ v Nice obnovil opět koncem 19. století malíř Alex Mossa.)