26.12.2024 má svátek: Štěpán , 2. svátek vánoční
Diamant je synonymem bohatství, noblesy a známkou příslušnosti k „lepší společnosti“. Proč právě diamant má takové renomé?
Na to jsme se zeptali RNDr. Miloše Mikolandy. Jeden z našich nejrenomovanějších odborníků definitivně propadl diamantům, když pracovně pobýval v Izraeli. Právě ten je největší světovou destinací, kde se diamanty zpracovávají. Díky té zkušenosti nakonec založil společnost Diamond Trade Center, která se zabývá obchodem s diamanty.
Čím je vlastně diamant tak výjimečný?
Diamant je to nejkrásnější, co dokázala příroda vytvořit. Potvrzuje rčení, že v jednoduchosti je krása. Diamant je v podstatě čistý uhlík, což je nejrozšířenější prvek v přírodě. Ale paradoxně v mineralogické struktuře diamantu je velmi vzácný. Jeho výskyt na zeměkouli je vázán na určitý typ horniny, která se jmenuje kimberlit, a takzvané kimberlitové sopouchy se vyskytují velmi ojediněle. Proces vzniku diamantu je nesmírně složitá záležitost z hlediska chemického a fyzikálního. Navíc jen malé procento diamantonosného kimberlitu obsahuje diamant, takže procentuální výtěžnost je extrémně nízká. Proto je tak vzácný. Další vlastnost, která se u diamantu cení, je jeho krása po vybroušení. A pochopitelně trvanlivost. Zvláštní je, že diamant dlouho nebyl v popředí zájmu. Například na korunovačních klenotech českého království není ani jediný. Naproti tomu britské korunovační klenoty zdobí množství diamantů, ale to je dáno tím, že Indie, kde se poprvé začaly diamanty těžit a zpracovávat, byla tehdy britskou kolonií.
Laik často zaměňuje výraz diamant a briliant. Vysvětlete, jak to vlastně s terminologií je.
Ano, tyto termíny často splývají, ale je mezi nimi zásadní rozdíl. Briliant je termín morfologický a vyjadřuje speciální brus – ať už u diamantu nebo u jakéhokoliv jiného minerálu. Prvotní krystal je vybroušen na padesát osm plošek, tzv. faset, jejichž geometrická kompozice je přesně propočítána. Briliantovým brusem můžeme vybavit například krystal smaragdu, safíru i jiného polodrahokamu. Pokud dnes někdo řekne, že má prsten s briliantem, předpokládá se automaticky, že má diamant, ale máme-li hovořit exaktně, mineralogicky, měli bychom říci, že je to diamant s kruhově briliantovým brusem.
Co určuje hodnotu jednotlivých kamenů?
Diamanty se nacházejí v různé kvalitě a té je úměrná jejich cena. Obecně se v přírodě vyskytují diamanty ponejvíce v barvě tmavé – černé. Ty řadíme do kategorie průmyslových diamantů. Využívají se v řezném či brusném průmyslu a podobně, protože diamant je nejtvrdší nerost na zeměkouli s pořadovým číslem deset na Mohsově stupnici tvrdosti. Svým zastoupením v přírodě jsou ve výrazné menšině diamanty průhledné, průsvitné, kdy hovoříme o diamantech šperkařské kvality. Právě ty se nejvíce cení v klenotnickém průmyslu. Existuje celá řada kritérií, podle nichž se diamanty hodnotí a podle jejich pozice na stupnici kvality se určuje cena. Hodnotí se zejména barva. Diamant může dosahovat barvy bílé, vzácně bílé až extrémně bílé nebo naopak může být tónovaný žlutý, hnědý. Čím je bělejší, tím je vzácnější. Druhým důležitým kritériem je čistota, protože každý přírodní krystal obsahuje drobné nečistoty, praskliny, příměsi cizorodých minerálů. Samostatnou kapitolu tvoří diamanty barevné, říká se jim fancy diamanty a ty se vyskytují například v barvě růžové, žluté nebo modré. Jsou to přírodní rarity, jejich cena je až extrémní. Většinou se neřídí žádnými mezinárodními ceníky a bývá smluvní respektive aukční, protože se prodávají zejména na světových aukcích, kde dosahují cenových rekordů.
Když si chce laik koupit šperk s diamantem, jak se má zachovat, chce-li mít jistotu, že dostane skutečně kvalitní kámen?
V každém případě by si měl pečlivě vybrat místo, kde ho koupí, pokud možno kamenný obchod s delší historií, deset let a více. Také bych doporučil si prodávající firmu prověřit, nejlépe prostřednictvím internetu, a v každém případě požadovat kvalifikovaný mezinárodní certifikát. Rozhodně se nespokojit se pouze s účtenkou z obchodu. V případě, že klient chce mimořádný šperk vysoké kvality, vyplatí se zaměřit se nejprve na koupi kamene a pak si nechat šperk vyrobit na zakázku. Tak se dá značně ušetřit.
Co byste poradil člověku, který si chce dát opravit šperk s diamantem a má strach, že mu ho nepoctivý zlatník vymění?
Lidský faktor může selhat vždy. Dnes ale už existují sofistikované přístroje, které spolehlivě odhalí, zda konkrétní kámen je opravdu diamant a ne jeho napodobenina, například zirkon nebo moissanite. Taková analýza je snadná a stoprocentně spolehlivá. Ale myslím, že v renomovaném klenotnictví se není třeba obávat podvodu.
Vyplatí se investice do diamantů?
Určitě ano, byť má svoje specifika. Každopádně je pravda, že diamant je nejkompaktnější forma bohatství. Obrovské jmění lze vtěsnat do dlaně. Diamanty lze snadno ukrýt, přenášet, jejich držení je zcela anonymní a není nikde registrováno. Lze je zpětně prodat a proměnit za peníze prakticky v jakékoliv civilizované části zeměkoule. Jejich ceny dlouhodobě, byť pozvolna, stoupají. I v dobách, kdy je rozkolísaný akciový či finanční trh a lidé se uchylují k alternativním komoditám a investicím, je možné vysledovat, že u cen diamantů je velmi nízká volatilita. To znamená, že jejich cenu to příliš neovlivní a pozvolna mírně stoupá. Například vloni byla cena diamantů téměř bez pohybu, s jen velmi mírným vzestupem, což lze považovat za solidní výsledek ve srovnání například se zlatem, které v posledních letech ztratilo víc než třicet procent své hodnoty. A vezmeme-li horizont deseti patnácti let, tak tam si takzvané investiční diamanty vedly z hlediska vývoje a zhodnocení ceny velmi dobře.
Před čím byste varoval laika, který se rozhodl uložit své úspory do diamantů?
Varoval bych před tím, koupit si diamant u prvního člověka, na kterého narazí. Dnes je naštěstí díky internetu informovanost na takové úrovní, že si můžete nechat udělat nabídku od více subjektů a pak ji porovnat a tu, která se vám zdá nejlepší ještě prověřit z hlediska historie firmy prodejce. Doporučuji potom vybranou firmu navštívit, pohovořit s jejími zástupci, zeptat se na veškeré informace a i na základě osobního dojmu usoudit, jestli je to ten pravý obchodní partner pro uzavření finančně náročnějšího obchodu. Protože ten se neuzavírá každý den. Hlavně nic neuspěchat a vše důkladně prověřit.
Jak se má laik orientovat v ceně diamantů?
Ta se odvíjí od momentální ceny na trhu, kterou určuje takzvaný Rapaport, ceník newyorské diamantové burzy. Přístup k němu přes internet je placený, ale naše firma zprostředkuje základní data klientům zdarma. Zhruba jednou ročně poskytujeme našim klientům informaci o tom, jakou aktuální cenu má jejich diamantové portfolio, které si u nás zakoupili. Takovou informaci poskytneme i telefonicky nebo mailem.
Jaký nejvzácnější kousek jste držel v ruce?
Opravdu zážitek byl, když jsem držel v ruce dva identické kusy patnáctikarátových diamantů nejvyšší barvy a nejvyšší čistoty. Byla to vyselektovaná dvojice diamantů, která se vystavovala na tradičním veletrhu v Basileji ve Švýcarsku. Nádherné kameny v ceně několika miliónů dolarů.
A který byste si přál „osobně poznat“?
Líbí se mi diamanty barevné, zejména růžové a modré. Fascinuje mě, jak dokázala příroda takový kousek stvořit. Růžové diamanty, které pocházejí například z dolů v Austrálii, se prodávají na aukcích za závratné ceny. Představují nejkoncentrovanější formu bohatství, jakou si člověk dokáže představit. Modré diamanty jsou ještě raritnější než růžové a jejich ceny na aukcích Christie´s a Sotheby´s jsou astronomické. Největší poptávka po tomto zboží v posledních letech přichází z jihovýchodní Asie, kde vítězi aukčních klání bývají zejména bohatí kupci z Číny a Hongkongu.
Vzácné diamanty mívají také zajímavou historii...
Touha vlastnit drahý diamant je v historii doprovázena i řadou krveprolití i nepopsatelných zločinů. K některým se vážou i zajímavé legendy – například o Hopeově diamantu, což je jeden z největších modrých diamantů, který je v současné sobě uložen v přírodovědném muzeu v Londýně, se traduje, že každý, kdo ho vlastnil, sešel z tohoto světa za dramatických okolností brzy poté, co dostal tento kámen do svého držení.
Potkalo i vás v této souvislosti něco dramatického?
Před dvěma lety jsme si objednali malou dodávku diamantů od zpracovatele v Antverpách. Já byl zrovna na horách, seděl jsem v hotelu u snídaně, běžela tam televize a ve zprávách mluvili o velké loupeži diamantů v Antverpách. Když zazněl název firmy, zamrazilo mě. Lupiči napadli jejího majitele v jeho domě a pod hrozbou zabití ho donutili vydat pokyn zaměstnancům, aby lidem, kteří čekají u firmy, vydali diamanty z trezoru. Já tam vyděšeně volal, ale uklidnili mě, že vše je v plné výši kryto pojistkou. Takže jsme obratem dostali náhradou kameny ve stejné kvalitě. Ale je pravda, že diamanty lupiče lákají. Pamatuji si na nedávné tři velké krádeže, dvě se odehrály na francouzské riviéře a k jedné došlo v Nice, kde byly ukradeny diamanty přímo v hotelu z malé výstavy významného izraelského producenta diamantů. Další se stala na letišti v Bruselu, kde falešná policejní dodávka s lupiči prorazila plot u letiště a diamantů se zmocnila se samopaly v rukou při nakládce přímo z letadla. Loupežný gang byl následně pochytán v několika evropských zemích, mezi jeho členy byli i právníci.
Jsou předmětem obchodu s diamanty pouze vybroušené kusy nebo i surové krystaly?
Obchoduje se i se surovými diamanty, ale to je spjato řadou omezení a obchodních bariér. Nejdůležitější dokument, který se k tomu váže, se jmenuje Kimberleyský protokol. Zavázala se k němu řada zemí a je to dokument, který reguluje mezinárodní obchod s diamanty tak, aby byl transparentní a výtěžek nemohl sloužit k financování válečných operací. Právě diamanty totiž byly v posledních desetiletích hlavním finančním zdrojem pro konflikty v Libérii, Sierra Leoně atd. Ve snaze tomu zabránit vznikla tato restrikční opatření. I dovoz surových diamantů do prostoru Evropské unie je vázán na několik málo míst a je přísně licencován. Naproti tomu obchod s diamanty již zpracovanými nepodléhá prakticky žádné regulaci a omezení.
Dá se říci, že tak klasický kámen, jakým je diamant, podléhá módě?
Určité trendy ve způsobu zpracování lze vypozorovat i z historického hlediska. Vyvíjejí se druhy výbrusů, kruhově briliantový brus je relativně novou záležitostí. Móda se však projevuje spíše na designu šperků. Nejlépe to je vidět na velkých světových veletrzích. Konečné slovo při výrobě šperku má designér a některé kreace jsou až neskutečné.
Zuzana Ptáčková
Foto: archiv M. Mikolandy
