23.11.2024 má svátek: Klement
Laterna magika, první multimediální divadlo na světě, vstoupila letos do jubilejního 60. roku existence. Divadelní zázrak, který se zrodil na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu, je jedním ze symbolů poetiky a vynalézavosti českého divadelnictví. Režisér Alfréd Radok a scénograf Josef Svoboda vytvořili novou formu syntetického divadla, když originálním způsobem propojili filmové projekce, jevištní akci a scénické technologie. Z programu, který měl původně propagovat kulturu a životní úroveň Československa, vytvořili poetické představení a světový hit.
Světová výstava začala v květnu 1958, přípravy československé účasti ale zabraly několik let plánování. Své jevištní pásmo Radok a Svoboda nazvali Laternou magikou a vytvořili tak z názvu pro promítací přístroj světoznámou značku pokrokového, moderního divadla. „Zázrak“ propojení filmu a jeviště byl technickou novinkou, ve které Češi získali prvenství, program měl vysokou uměleckou hodnotu a řešil mnoho praktických otázek. Pomocí předtočených filmových vstupů mohla například moderátorka – konferenciérka – hovořit s diváky ve třech světových jazycích současně.
Československý pavilon získal tehdy nejvyšší počet bodů a ocenění Zlatá hvězda. V době, kdy byl program na Expu uváděn, a těsně po skončení výstavy, dostala Laterna magika nabídky na hostování v SSSR, Sýrii, Egyptě, USA, Anglii, Francii, Holandsku, Belgii, Rakousku, Španělsku a Izraeli, další země měly zájem o licenci. Laterna magika zahájila v Praze pravidelné vystupování 9. května 1959 jako soubor Národního divadla, v prostorách paláce Adria. Konkurzy přivedly nové tanečníky i nové tvůrce.
Dlouhou dobu Laterna využívala formu revue. Bruselský program rozšířený o nová čísla nahradily po čase Variace nebo Variace 66, večery složené z čísel, z nichž některá se hrála třeba deset let. Tanečník, jehož partnerka tančí na plátně, ze kterého její obraz přeskakuje na kruh, který drží v rukou, a zpět; hudebník, který koncertuje s pěticí dalších nafilmovaných muzikantů, z nichž každým je opět on sám. Čísla překvapivá technickým provedením i poetická se nesmazatelně zapsala do paměti diváků.
V roce 1963 se odehrál také první skandál, když režisér Alfréd Radok inscenoval spolu s choreografkou Zorou Šemberovou Otvírání studánek Bohuslava Martinů. Chorografie neprošla u schvalovací zkoušky a brzy odešel z divadla i režisér Radok, který nechtěl, aby se jeho dílo porobovalo diktátu.
Laterna magika byla stále na cestách, jednu chvíli existovaly i čtyři soubory, které mohly hrát současně. Dlouhé zájezdy vedly nejen do zemí východního bloku, ale také do Německa, Francie, skandinávských zemí, do arabských států, Izraele, Japonska, do Mexika a Argentiny, ale také do Spojených států. V roce 1967 Laterna magika vystupovala na Expu v kanadském Montrealu, v roce 1970 v japonské Ósace.
V Laterně se rodila i závažnější představení. Významný skladatel a režisér Václav Kašlík v ní vytvořil v originální režii Hoffmannovy povídky a autorskou inscenaci Pražský karneval inspirovaný středověkými pověstmi. V roce 1975 pozval profesor Svoboda do Laterny magiky režiséra Evalda Schorma, který stanul v čele tvůrčího týmu nejslavnějšího představení Laterny magiky, kterým je Kouzelný cirkus. Od roku 1977 je nepřetržitě na scéně, sjezdil 17 zemí světa a na kontě má přes 6 400 repríz.
Laterna magika se dál vyvíjela v silný taneční soubor. Spolupracoval s ní Pavel Šmok a další výrazní choreografové. Současně pod její hlavičkou vznikly i experimentální činohry, jako byla Noční zkouška s Radovanem Lukavským nebo Černý mnich s Janem Kačerem v hlavní roli. V roce 1987 Laterna zabodovala s výpravnou inscenací Odysseus. Po revoluci se stala na dvacet let samostatnou příspěvkovou organizací, produkující dále multimediální taneční divadlo, i v zahraniční koprodukci, jako byli třeba Argonauti vytvoření k zahájení letních olympijských her v Athénách v roce 2004. V roce 2010 se Laterna stala znovu složkou Národního divadla, pod jehož hlavičkou také kdysi vznikla, a dál navazuje na historii multimediálního poetického divadla.
K výročí i v průběhu celého roku 2018 chystá Laterna magika řadu aktivit. Do dnů 28., 29. a 30. 4. soustředíme hlavní oslavy. Diváci se mohou těšit na doprovodný program k oblíbeným představením, zapojíme mladé umělce, ale setkáme se i s pamětníky, v tradičních i netradičních prostorách.
První slavnostní večer se můžete těšit na nové provedení legendárního Otvírání studánek Bohuslava Martinů, Alfréda Radoka a Zory Šemberové. Připravujeme videoinstalaci inspirovanou fenoménem Laterny magiky, která bude probíhat v podestě Nové scény. Připravujeme dvě nové knižní publikace o Laterně magice. V první vzpomínají umělci a členové tanečního souboru na prvních dvacet let strávených s tímto unikátním divadlem, v druhé představuje její současnou tvář fotograf Martin Beck v sériích portrétů z inscenací. Jubilejní rok uzavřeme premiérou inscenace Zahrada!
Hlavní program:
28. 4. Slavnostní představení 60 let Laterny magiky : Otvírání studánek + Cube | setkání umělců a spolupracovníků LM, křest publikace Laterny magiky – Zlatá éra očima pamětníků | nová videoinstalace v podestě Nové scény ND inspirovaná Laternou magikou a její historií
29. 4. Kouzelný cirkus | doprovodný program: 18:00 ND Café – přijďte s námi posedět u dobré kávy a popovídat si s našimi hosty o možnostech Laterny magiky v kontextu současného divadla
30. 4. Cube | doprovodný program: od 17:00 interaktivní prohlídky zákulisí před představením, beseda s tvůrci
.jpg)
