Miluji Maroko. Když jsem tam poprvé přiletěla, hned na letišti v Agadiru jsem ucítila úžasnou vůni. Vůni květin ... koření... nevím, ale vím určitě, že nikde jinde na letištích jsem tento pocit neměla. Dnes mě svírá bolest a smutek. Přes 2 000 lidí zemřelo při zemětřesení. Maroko je přenádherná země, voňavá, milá a pohostinná a přátelská.
Rabat, Casablanca, Agadir a moje milovaná Marrákéš - ráda se vracím. Uchvátila mě nádherná architektura, náměstí se zaklínači hadů, klauni a hudebníci, muzeum s berberskými šperky i místní restaurace, překrásná, malá botanická zahrada z dvacátých let 20.století zachráněná francouzským malířem J.Majorellem a ve které je vliv YS Laurenta je doslova dechberoucí.
Maroko mě naučilo
1. pít mátový čaj uvařený ve stříbrné konvici a podávaný v barevných posmaltovaných pohárcích
2. objevila jsem pro svoji pletˇ arganový olej, lisovaný za studena z ořechů krásné argánie
3. nosit tradiční ručně šité pantofle - zářicí záplavou barev a výšivek
4. používat v kuchyni směs koření např. skořice, zázvoru, římského kmínu a koriandru, které vám připraví osobně majitel místního obchůdku
5. vzít si ručně pletený košík na nákup a mít jej doma i jako dekoraci
6.milovat marocká mýdla, vonící po levanduli, růži, vanilce. Mýdla, voňavá, luxusní i tajemně magická jako je např. mýdlo z černých oliv používající se k očistnému rituálu
7. zamilovat si marocké mandlové palačinky s medem a s datlovou marmeládou
8. zapálit si doma arabskou tepanou lucernu a vzpomínat při jejím mihotavém světle na marockou atmosféru
Miluji Marrakéš a její tajemná zákoutí, voňavá masíčka na grilu, místní obchodníky se vším možným zbožím a hlavně nejúchvatnější zahradu všech zahrad - Jardin Majorelle - perla od svého zachránce, miniaturní vesmír, živý obraz květin, vášeň, láska k rostlinám.
TAK TO JE MAROKO - EMOCE A LÁSKA
Fotografie: Dagmar Hájková