MARYČKY KUBISTICKÝ DŮM POD VYŠEHRADEM

,, Když jsem měla možnost fotografovat paní Rosůlkovou poprvé, pozvala mě přímo k sobě domů. Při domlouvání přesného času, kdy bych se  měla dostavit na místo určení, mi do telefonu řekla : ,, Prosím, přijďte tak po druhé hodině odpolední. Víte, já do té doby spinkám.¨ Do okamžiku našeho prvního osobního setkání jsem Meryčku znala hlavně díky filmům, ve kterých  jsem jí viděla, a především Takové normální rodince. Ovšem osobně jsem ji nikdy  předtím nepotkala. Proto mě překvapilo, jak byla ve skutečnosti drobounká a malá. Když  jsem vešla do jejího bytu, najednou jsem měla pocit, jako by se zastavil čas. Absolutní závan pohody, pozitivní energie a nepopsatelné příjemnosti. Uvedla mne do obývacího pokoje, kde stál velký ušák. Chtěla jsem se posadit ke stolu, ale Meryčka pronesla: ,Ne, ne, mé dítě, tady se posaďte do tohoto křesla a já vám jdu připravit šálek horké čokolády.¨Okny prostupovalo do pokoje odpolední slunce, já se uvelebila do křesla …No a probudil mě až hlas: , Miláčku, holčičko, probuďte se, zapadá vám slunce. A tu čokoládu vám musím jít ohřát.¨

Já jsem přišla fotografovat Meryčku Rosůlkovou, měla jsem příležitost se s ní poprvé ve svém životě osobně setkat, a hned při první návštěvě  jsem u ní usnula. Atmosféra jejího bytu byla zkrátka neuvěřitelná. Navíc ani dodnes nevím, jak je to možné, ale do jejího bytu vůbec nepronikaly zvuky z ulice. A přitom ten dům na nábřeží, kde Meryčka bydlela, stojí přímo u silnice - každou chvíli tam kromě aut projíždějí tramvaje, ale uvnitř v místnostech ani hlásek. Naprostá oáza klidu. Jako někde na zámku. “

 

Tento text jsem převzala z knížky MARIE ROSŮLKOVÁ  - OSOBNĚ   autora Luboše Nečase .

PS. Ještě bych ráda k textu dodala : Když  jsem šla  paní Rosůlkovou  poprvé fotografovat, nebyla jsem po večírku, ale nevyspalá mladá maminka malého synka, který noc co noc si chtěl hrát a bavit se. Dělala jsem černobílé fotografie a Hasselblad byl klasická zrcadlovka . 

Barevné fotografie jsou už fotografované digitálně  - do knížky MARIE ROSŮLKOVÁ - Životní příběh milované herečky - od stejného autora. Meryčka  není více než 20 let mezi námi, ale pokaždé, když kolem tohoto domu projíždím, vzpomenu si na ní a na tu její čokoládu…

Text a fotografie : Dagmar Hájková

Fotogalerie