MIRKA BĚLOHRADSKÁ

V malebném Novohradsku, nedaleko Trhových Svin se nachází půvabná vesnička, jejíž nedílnou součástí je již několik let stavení, před kterým máte pocit, že jeho vstupní brankou vejdete do pohádky. A nejen to! Jako v pohádce se cítí každý, koho si „vzaly do parády“ ruce dámy, která tohle stavení obývá – paní MIRKA BĚLOHRADSKÁ.

Ne nadarmo vzniklo označení „Zlaté české ručičky“. V prvé řadě samozřejmě platí pro ty, kteří za pomoci této části našich fyzických těl dokážou vyčarovat úžasné věci. Ovšem úžasné věci, byť fyzicky nehmatatelné, lze za pomoci rukou „vyrábět“ také. Tento nezvyklý zážitek mají za sebou stovky lidí, včetně dětí mediálně známých osobností, které si paní Mirku vyhledali a požádali o pomoc. Ať již přímo, či na dálku. Mirka Bělohradská pomáhá druhým za pomoci boží energie, kterou prostřednictvím svých rukou „posílá a vkládá“ do jejich tělesných schránek. Tímto způsobem léčí to, co je v jejich fyzickém těle v nepořádku. Výsledky? Obdivuhodné. V mnoha případech by zřejmě bylo výstižnější říct: Neuvěřitelné, ovšem to by platilo pouze v přeneseném slova smyslu, jelikož ve skutečnosti se zdravotní a psychický stav daného jedince zharmonizují a on sám se tak dostává do zcela funkční fáze, obnovení, což je nikoli „neuvěřitelné,“ ale naprosto uvěřitelné. Pouze neuchopitelné. A ruku na srdce, ony ty opravdu nejkrásnější prožitky se každému z nás odehrávají čistě za pomoci emocí, tedy niterných energií, které do rukou nechytíte, pouze procítíte…

Kdy poprvé jste přišla na to, že máte léčivé ruce? Že díky nim můžete coby prostředník někoho či něčeho shůry předávat tu vůbec nejčistší energii Lásky, tedy Božího světla?

V září přede dvěma lety. Zjistila jsem, že nemohu pomáhat druhým za pomoci metody, kterou jsem dělala předtím, nějak intuitivně jsem tenkrát vycítila, že dozrál čas na změnu. Jestli mi rozumíte, abych se takzvaně posunula dál. A tehdy jsem pronesla větu „Ode dneška budu léčit pouze Světlem…“ a tak to začalo.

Co začalo? Co se konkrétně odehrálo?

Jen, co jsem to dořekla, začala mi z dlaní a prstů vycházet energie, kterou jsem do té doby neznala.

Dá se to, prosím, k něčemu přirovnat…

Ruce mně začaly najednou zvláštně pálit a brnět, ale nebylo to nepříjemné. Tohle se asi nedá popsat.

Alespoň to, prosím, zkuste.

Přirovnala bych to k plameni svíčky. Když vidíte plamen svíčky, zaznamenáte díky kolem proudícímu vzduchu její pohyb. Čili když pracuji se Světlem, vidím podobné energie a vibrace, které vycházejí z mých rukou. Těžko říci, jestli by totéž viděla i zcela nezávislá osoba, pokud by v danou chvíli seděla vedle mě.

Čili pokud pracujete, tedy harmonizujete, či léčíte konkrétní zdravotní neduh svých klientů, činíte tak i na dálku, nejen osobně. Je to tak?

Ve většině případů ano, což je logické, protože se na mne obracejí s žádostí o pomoc lidé z různých koutů republiky, včetně Slovenska a těžko bych mohla být v jednom dni například v Košicích, za půl hodiny v Karlových Varech a za dalších 30 minut třeba v moravských Valticích. Ale samozřejmě jsou případy, kdy je nevyhnutelné, abych se s dotyčnou osobou viděla na přímo, zkonzultovala s ním vše potřebné a následně se jí plně věnovala. Stejně tak fungují i skupinové terapie, které také se svými klienty čas od času pořádám.

Co vám tato práce dává a naopak, je něco, co vám vzala?

Nevzala mi vůbec nic, chraň Bůh! A co mi dává? Všechno, co potřebuji. Radost, naplnění, myslím, že mnohem víc vděčnosti a pokory. Je to úžasné a především si myslím, že tímto způsobem by měl pracovat každý. Činit věci, které ho naplňují, motivují, přinášejí mu radost a on sám vnitřně cítí, že je šťastný. V dnešní době je to pro mnohé asi nepředstavitelné, což chápu, ale na druhou stranu musím podotknout, že k tomu, co jsem uvedla výše, jsme byli Nejvyšším přesně takto nastaveni všichni. Bez výjimky!

Ležím pod vašima léčivýma rukama, kolem zapálené svíčky, nechce se mi odcházet, protože se cítím jako v Nebi… Teď momentálně, prosím, cítíte co?

To, že na to nejsem nikdy sama. Rozumíte mi? Cítím kolem sebe Anděly, andělské energie i ve svých vlasech… Vidím energii, která do vás proudí. U spousty klientů to rozeznám už jen z výrazu ve tváři. Zaregistruji, že jim při terapii začnou cukat koutky, začnou se bezděčně usmívat, rozzáří se jim panenky v očích. Zrovna nedávno mne potěšil jeden mladý pán, který si mne vyhledal a už na něm delší dobu pracuji, když mi po terapii oznámil: „Cítím radost a štěstí… Pokud by mi tohle někdo vyprávěl a sám jsem si tím neprošel, neuvěřím! Ale teď… Jsem po několika letech opět šťastnej.“

MIRKA BĚLOHRADSKÁ

Fotogalerie