Ne nadarmo se říká: Zlaté české ručičky. V prvé řadě samozřejmě platí pro ty, kteří za pomoci této části našich fyzických těl dokážou vyčarovat úžasné věci. Ovšem úžasné věci, byť fyzicky nehmatatelné, lze za pomoci rukou „vyrábět“ také. Tento nezvyklý zážitek mají za sebou stovky lidí, včetně dětí mediálně známých osobností, které si paní Mirku vyhledali a požádali o pomoc. Ať již přímo, či na dálku. Tato dáma pomáhá druhým za pomoci Boží energie, kterou prostřednictvím svých rukou „posílá a vkládá“ do jejich tělesných schránek. Tímto způsobem napravuje to, co je v jejich fyzickém těle v nepořádku. Výsledky? Obdivuhodné. V mnoha případech by zřejmě bylo výstižnější říct: Neuvěřitelné. Ovšem to by platilo pouze v přeneseném slova smyslu, jelikož ve skutečnosti se zdravotní a psychický stav daného jedince zharmonizuje a on sám se tak dostává do zcela funkční fáze, obnovení, což je nikoli „neuvěřitelné,“ ale naprosto uvěřitelné. Jen neuchopitelné! A ruku na srdce, ony ty opravdu nejkrásnější prožitky se každému z nás odehrávají čistě za pomoci emocí, tedy niterných energií, které do rukou nechytíte, jež můžete pouze a jen procítit …
Kdy jste poprvé přišla na to, že máte tento úžasný dar? Že díky svým rukám můžete coby pozemský prostředník předávat tu vůbec nejčistší energii Lásky, tedy Božího světla?
V září to budou už čtyři roky. Zjistila jsem, že nemohu pomáhat druhým za pomoci metody, kterou jsem dělala předtím, nějak intuitivně jsem tenkrát vycítila, že dozrál čas na změnu. Potřebovala jsem se zkrátka vnitřně takzvaně posunout zase kousek dál. A tehdy jsem pronesla větu „Ode dneška budu léčit pouze Světlem…“ a tak to začalo.
Co se konkrétně odehrálo?
Jen, co jsem to dořekla, začala mi z dlaní a prstů vycházet energie, kterou jsem do té doby neznala.
Dá se, prosím, k něčemu přirovnat…
Ruce mě začaly najednou zvláštně hřát, až mírně jakoby pálit a brnět. Ale nebylo to nepříjemné! Tohle se asi nedá popsat.
Alespoň to, prosím, zkuste.
Přirovnala bych to k plamenu svíčky. Když vidíte plamen svíčky, díky kolem proudícímu vzduchu zaznamenáte jeho pohyb. Čili, když pracuji se Světlem, vidím podobné energie a vibrace, které vycházejí z mých rukou. Těžko říci, jestli by totéž viděla i zcela nezávislá osoba, pokud by v danou chvíli seděla vedle mě.
A pokud léčíte, tedy napravujete konkrétní zdravotní neduhy svých klientů, činíte tak i na dálku, nejen osobně. Je to tak?
Ve většině případů ano, což je logické, protože se na mne obracejí s žádostí o pomoc lidé z různých koutů republiky, včetně Slovenska. A velmi těžko bych zvládla být v jeden den například v Košicích, za půl hodiny v Karlových Varech a za dalších 30 minut třeba v moravských Valticích. Ale samozřejmě jsou případy, kdy je nevyhnutelné, abych se s dotyčnou osobou setkala, viděla se s ní tzv. na přímo, zkonzultovala s ní vše potřebné a následně se jí plně věnovala.
Co vám tato práce dává a naopak, je něco, co vám vzala?
Nevzala mi vůbec nic, chraň Bůh! A co mi dává? Všechno, co potřebuji. Radost, naplnění, myslím, že mnohem víc vděčnosti a pokory. Je to úžasné, a především si myslím, že tímto způsobem by měl pracovat každý. Činit věci, které ho naplňují, motivují, přinášejí mu radost a on sám vnitřně cítí, že je šťastný. V dnešní době je to pro mnohé asi nepředstavitelné, což chápu, ale na druhou stranu musím podotknout, že k tomu, co jsem uvedla výše, jsme byli Nejvyšším přesně takto nastaveni všichni. Bez výjimky!
Ležím pod vašima léčivýma rukama, kolem zapálené svíčky, nechce se mi odcházet, protože se cítím jako v Nebi… A vy teď, paní Mirko, prosím, cítíte co?
To, že na to nejsem nikdy sama. Rozumíte mi? Cítím kolem sebe Anděle, andělské energie. I ve svých vlasech… Vidím energii, která do vás proudí. U spousty klientů to rozeznám už jen z výrazu ve tváři. Zaregistruji, jak jim při terapii začnou cukat koutky, začnou se bezděčně usmívat, rozzáří se jim panenky v očích. Zrovna nedávno mne potěšil jeden mladý pán, který si mne vyhledal a po terapii pronesl: „Cítím radost a štěstí… Pokud by mi tohle někdo vyprávěl a sám jsem si tím neprošel, neuvěřím! Ale teď… Jsem po několika letech opět šťastnej.“
Text a Foto: © Lubomír Nečas / 2020, Layout-design auf-photos: © STYLEnew.cz