Znáte konstatování: Lepší být osamělým vlkem než oblíbenou ovcí? 100% na něm něco je … A své by nám o tom mohli sáhodlouze vyprávět i sestry Monika s Tanjou, které tato zvířata, říká se: bratry psů, milují a na nějaký čas se obě staly součástí jejich životů. Každá zvlášť, každá sama za sebe a ze svých jedinečných zážitků a příběhů vznikly i jejich knihy: Okouzlena vlky & Vlčí pouto. Rozhodně stojí za pozornost každého, kdo miluje zvířata a přírodu …
Než vám trochu blíže představíme obě knihy a autorky, pojďme si říct pár zajímavostí ve spojitosti s vlky, o nichž rozhodně nemáte ani tušení!
* Vlk dokáže za 24 hodin ujít až 200 km!
* V indiánských kulturách je toto zvíře považováno za průkopníka a skvělého učitele.
* Vlčí sluch je 20x lepší než lidský a jejich čenich je v porovnání s naším 100x lepší!
* Vytí vlka je nejhlasitější metodou komunikace v harmonii a je slyšitelné na dálku 10 km!
„JAK JSEM SE STALA ČLENKOU VLČÍ SMEČKY“
Dokážete si představit, že svou zaslouženou dovolenou trávíte namísto u moře uprostřed vlčí smečky a pro samou starost o vlčí mláďata nevíte, kam dřív skočit…? Právě to se stalo Monice Zelinové, typicky městské ženě, která kvůli nečekanému souběhu událostí přehodnotila své priority, vybočila z pohodlí obvyklého rytmu společenského života a odjela takřka „do divočiny“. Ve své knize Okouzlena vlky vás nechá nahlédnout nejen do zákulisí náročného odchovu handicapovaných vlčích mláďat v domácnosti, ale přiblíží vám i kontakt s dospělými vlky v jejich rozlehlém výběhu. Během pobytu u své sestry Tanji Askani, vynikající fotografky a uznávané expertky na vlčí problematiku, se rychle stává její zdatnou pomocnicí a nakonec i nezlomnou zastánkyní a milovnicí těchto šelem. Napínavé emotivní příběhy jsou popisovány s velkou dávkou humoru a jejich autentičnost je doložena množstvím ojedinělých fotografií.
Monika, stejně jako její sestra: rozená Kovalská pochází z Ostravy, kde žije dodnes. Vystudovala střední pedagogickou školu, zajímá ji psychologie, průběžně si doplňuje vědomosti v oblastech mezilidských vztahů, komunikace, organizace práce a managementu. Ty pak uplatňuje v poradenství a obchodních i realizačních činnostech – mimo jiné při organizování přednáškových turné své sestry Tanji Askani. V bezprostřední blízkosti vlků prožila mnoho neopakovatelných zážitků. Často nastávaly svízelné situace, ve kterých nebyla nouze o drsné vlčí projevy, napětí, ale i hluboké emoce.
„JAK JSEM DOMA ODCHOVALA POLÁRNÍ VLČICI“
Hlavní hrdinkou knihy Vlčí pouto je bílá polární vlčice s poutavě neobvyklým příběhem. Jen, co se narodila, zemřela jí matka i oba sourozenci. Ona jediná ještě dýchala, když byla v téměř beznadějném stavu nalezena. Byla polomrtvá, podchlazená a předána Tanje Askani. A právě tímto okamžikem nastal zásadní obrat nejen v osudu vlčího štěňátka, ale i ve směru profesní dráhy jeho zachránkyně. Dramatický boj o život výjimečného mláděte, jeho dospívání v lidské rodině přinášelo velkou škálu nezapomenutelných zážitků. Vlče bylo nejen respektovaným členem rodiny, ale také kamarádkou psů a dalších zvířat v domácnosti Tanji, což poměrně často vytvářelo až neuvěřitelné situace. Autorčiny fotografie podtrhují autentičnost napínavého děje plného překvapení, nových poznatků a emocí.
Tanja Askani vystudovala střední školu technickou a zemědělskou v Novém Jičíně a její znalosti z biologie, fyziologie a etologie (biologická věda zabývající se chováním živočichů – pozn. red.) se staly základem pro její následnou práci s vlky. Od roku 1991 žije v sousedním Německu, kde coby sokolnice nejprve pracovala v největším severoněmeckém zooparku a posléze tuto práci vyměnila za svou vášeň a naplno se začala věnovat práci s vlky, kterými je fascinovaná od svého dětství. Respekt a mimořádná schopnost vcítění jí umožňují hluboké empatické spojení s těmito inteligentními šelmami.
Text: Lubomír Nečas, dipl. um., MBA, Foto: EUROMEDIA GROUP, Photos-desing: www.STYLEnew.cz