23.11.2024 má svátek: Klement
Dokázal by jediný člověk zastavit světovou válku?
Svět po obou stranách železné opony se propadá do šílené paranoie. Uplynulo už více než deset let od porážky nacistického Německa a lidstvo teď ohrožuje studená válka, napětí mezi USA a SSSR je téměř hmatatelné. Když v roce 1957 FBI zatkne Rudolfa Abela (Mark Rylance), sovětského špióna žijícího v New Yorku, strach a mocenská nedůvěra se ještě více vystupňují. Abel se ve skutečnosti jmenuje Viljam Genrichovič Fišer, řídil síť agentů a do Moskvy důmyslným způsobem odesílal kódované zprávy, i proto vyšetřování do dějin vstoupilo jako „Případ dutého nikláku“.
Americká vláda osloví Jamese Donovana (Tom Hanks), uznávaného právníka z Brooklynu, aby se chopil Abelovy obhajoby. Přes počáteční obavy jeho i rodiny a odmítání tak nepopulární kauzy se Donovan nakonec rozhodne Abela zastupovat. Chce zajistit, aby byl podroben spravedlivému soudu. Během příprav na obhajobu se mezi oběma muži začne vytvářet pouto, které je založené na vzájemném respektu. Donovan obdivuje Abelovu sílu a loajálnost. Před soudem přednese vášnivou obhajobou, aby ho uchránil před trestem smrti. Abel je v říjnu 1957 odsouzen na čtyřicet pět let vězení.
O tři roky později je nad sovětským vzdušným prostorem sestřelen americký průzkumný letoun U-2 a jeho pilot Francis Gary Powers (Austin Stowell) je zajat a odsouzen k deseti letům vězení. CIA se obává, že Powers bude krutými výslechy a tvrdými vězeňskými podmínkami přinucen k odhalení přísně tajných informací. CIA proto osloví Donovana a přesvědčí jej, aby se stal členem záchranné mise. Donovan se vydává do Berlína, kde má za úkol vyjednat výměnu Abela a Powerse. Nedlouho po svém příjezdu se dozví i o americkém studentovi, který byl zatčen ve východním Berlíně. Navzdory pokynům CIA soustředit se pouze na sestřeleného pilota, Donovan se rozhodne vyjednat propuštění obou - pilota i studenta, protože odmítá v této zemi kohokoliv opustit. Velká hra začíná …
“Miluji špionážní filmy,” říká režisér Steven Spielberg. “Miluji Johna le Carré, filmy s Bondem, časopis Mad a jeho kreslený komiks ‘Spy vs. Spy’, na kterém jsem vyrostl. Špionáž byla vždy v mé mysli.”
MOST ŠPIONŮ 
POHLEDEM TEREZY POKORNÉ
Most špionů je, existuje, nadále zůstává reálnou kulisou města Berlína, stejně tak, jako jsou autentické i všechny postavy nového filmu Stevena Spielberga. Avšak atmosféra a tím i pocit doby „studené války“ jaksi ne. Máme před sebou americký velkofilm se vším všudy, ale přesto mnohé chybí. Umělec má právo vyjádřit se k běhu světa svým způsobem, ukázat svoji představu, otázka je potom, co si z toho my ostatní odneseme ............
Každopádně jde o špionážní triller a film ryze mužský, který je možností pro nás ženy, jak udělat radost svým milovaným protějškům, v čase vánočním a strávit s nimi večer v kině na filmu, který vás sice nenadchne, ale nudit se určitě také nebudete. A pak někdy prostě nastává čas, vrátit jim společně prožité večery s romantickými komediemi i když zde je riziko, že vás zklame herec, který jim mnohdy tak roztomile vévodil.
Tom Hanks je i zde hlavní postavou, dělá co může a je to herec skvělý, to víme. Jenže tady ho zrazuje fyziognomie vlastní tváře, která stárne jaksi jiným směrem, než by se hodilo pro tento příběh a jeho roli v něm. A možná je to přece jenom i trochu umění herecké a prostě ta chvíle, kdy se i mistr tesař utne. Obvzlášť má-li vedle sebe takového partnera, jakým je Mark Rylance, vynikající anglický divadelní herec, nositel několika nejprestižnějších cen své země, většinou spojených se jménem W. Shakespeara a L. Oliviera. Jednu dobu byl také režisérem a uměleckým ředitelem slavného divadla GLOBE a svému řemeslu tak rozumí dokonale. Tento drobný muž s velikým vyzařováním zde zvolil ten nejsubtilnější možný způsob vyjádření a stal se nejsilnější postavou filmu. Zatím co, jeho americký kolega používá všechny druhy mimiky, což ve chvílích velikého napětí a vnitřního prožitku jeho postavy, vypadá dokonce směšně, Rylance nepoužívá takřka žádnou a přece se v jeho tváři zračí absolutně vše, co se v něm v danou chvíli odehrává. Z jeho úst také přichází jedno veliké moudro, pro které stojí, tento film vidět. A zapamatujete si ho, protože svá slova opakuje několikrát. Pro mně je nejsilnější postavou, ač se tomu mé nitro velmi silně brání, neb právě on ztvárňuje postavu sovětského špiona Rudolfa Abela. A je to nakonec také on o kterého máte strach, zatím co jeho protějšek, americký pilot Gary Powers vás během filmu nemá šanci výrazněji oslovit. Situace do které se tento mladý, pohledný muž dostane, není od tvůrců tak vystavěna, aby se vás mohl výrazně dotknout. A to ač pera se chopili scénáristi velmi renomovaní : filmové ikony Joela + Ethan Coenovi a Matt Charman.
Rozebírat práci pana režiséra bychom mohli dlouho. Film se odehrává v průběhu pěti let. To ovšem na plátně nevidíte, ani děti hlavního představitele nikterak nezestárnou, což z velké části ubírá emoce směrem k vězněným a zkresluje tak i historický obraz dění. Americký patos, tomuto tvůrci tak vlastní, je nám určitým způsobem vzdálený, ostatně mnozí diváci se s ním prali i ve slavné Shindlerově seznamu.
Ernest Hemingway říkal : „ Dobře můžeš psát pouze o tom, co dokonale znáš! Jedině pak je tvé dílo opravdové, silné.....“ Možná je to u režisérů trochu jinak, ale souznění a rezonanci s realitou příběhu by v sobě mít určitě měli, což mi tady v případě pana Spielberga chybí. Zprostředkovává nám něco, co ho bezesporu velmi zajímá, s čím se zaobírá, a dělá to nejlépe jak umí. Právě proto mají milovníci amerických velkofilmů přece jen šanci, být eventuálně i spokojeni.
Tereza Pokorná
