Ridley Scott, adresou - Olymp filmových tvůrců, vyslal do světa svůj opulentní epos NAPOLEON. V titulní roli jeden z největších hráčů vůbec - Joaquin Phoenix. Co se dá v tomto spojení očekávat divák dostane, a to v nejlepší možné kvalitě. Možná je toho o trošku více, než by bylo nutné. 154 minut, byť obrovského spektáklu, může člověka přece jen zahltit, což někde ubírá na síle, kterou film v sobě nese. Přece jen víme, jak vše bude probíhat a dopadne. Na druhé straně Mr. Phoenix je úžasný, nese celý film na svých bedrech srdnatě, bez polevení třeba jen na vteřinu a my tak máme možnost sledovat narcistického korsičana Bonaparta, na jeho cestě k moci vyvrcholené korunovací sebe samého císařem francouzským, v celé své pompéznosti. Vidíme snahu tohoto geniálního vojevůdce vymanit se z vlivu dominantní matky, jeho boj o a se svojí životní láskou Josephinou, a hlavně jsme svědky jeho tolik pověstné vojenské a politické taktiky. Dominantou filmu jsou bitevní scény, které snad ještě nikdy nebyly natočeny s takovou intenzitou a dynamičností. Díky Ridley Scottovi tak mnohé ženy s konečnou platností pochopí, proč si tolik generací chlapců s obrovským zanícením hrávalo s cínovými vojáčky. Pohlceni jsou v čase natáčení evidentně i samotní režiséři. Je známé, že se Sergej Bondarčuk při svém světem opěvovaném zfilmování Tolstého románu Vojna a mír proměnil ve velitele vojsk, a režíroval z tanku a obrněného transportéru 120 000 členů armády v roli komparzistů. Duch císaře Napoleona Bonaparta se tedy zřejmě v čase ztvárňování svého života probouzí, prolíná se do myslí tvůrců… prostě je „nakazí“ sebou samým. Síla, se kterou inscenuje bojové scény muž ve věku Ridley Scotta je neskutečná, a pohlcení vším, co postavou Napoleona tvořilo, evidentní. O tom ostatně také pan režisér hovoří ve svých nesčetných rozhovorech, podobně, jako hvězda filmu Joaquin Phoenix.
Film má úžasnou, krásnou kameru, kde nepropadne jediná atmosféra, a která, dle mého pocitu, pomáhá Vanesse Kirby v roli Josephine Bonaparte, seč může. Ne v jejím herectví, které je dokonalé, na její oči a nádherný hlas člověk dlouho nezapomene, ale v tom, udělat z ní, z vyzařování jejího těla, Josephinu B., ženu starší než Napoleon, matku dvou dětí, francouzku s „měkkostí“ a kouzlem žen své doby. To se dle mého soudu, nezdařilo, což ale nic nemění na tom, že vidět film NAPOLEON stojí za to, a to ne pouze pro milovníky dobových filmů, obdivovatele Ridleyho Scotta a Joaquina Phoenixe, studenty historie, či dítka věku gymnaziálního, probírající zrovna napoleonské války. Na větu: „Jak historicky přesný film je?“ odpovídá pan režisér slovy pravdy: „A kdo ví, jak přesně to doopravdy tenkrát bylo?“…