NATALIE PORTMAN - JACKIE

                              FILM POHLEDEM TEREZY POKORNÉ

To, že film JACKIE jen tak neproběhne kinosály, bylo více než jisté a také tomu tak je. “Přestřelky“ mezi dvěma tábory  - příznivců a odpůrců - plní  stránky novin i odborných časopisů. Film je oslavován i zavrhován, přesně tak jako jeho hlavní hrdinka - Jackie Kennedy Onassis, bezesporu nejslavnější první dáma Ameriky, jež se stala ikonou na jedné straně vynášenou do nebes, na druhé odvrhovanou a kritizovanou, avšak vždy bedlivě sledovanou. Zářivá, blyštivá pohádka a peklo zároveň, tak by se dal popsat život této ženy. Tvůrci filmu se pokusili uchopit neuchopitelné a jistě se jim to svým způsobem také podařilo. V každé scéně filmu sledujeme paní Kennedy snažící se najít své místo v situaci, ve které se ocitla, ženu pokoušející se přežít a při tom postavit ten největší možný pomník “nejvlivnějšímu muži světa“ po jehož boku se vznesla do výšin a který ji také před zraky takřka celého světa zrazoval. Sledujeme ženu, která pochovala dvě děti a právě ji v náručí zemřel manžel, ženu která netuší co ji čeká a ví co ztratila. Sledujeme ženu, která má po většinu času na sobě masku, kterou si pro tento svět určila.  A právě pro tuto masku patří právem Natali Portman veliký obdiv, který za svůj herecký výkon sklízí. Neb úkol, který dostala je opravdu nesmírně těžký. Jackie svoji masku odkládá pouze ve chvílích samoty, jinak pod ni prosvítá jen málo kdy. Přesto je však pro nás přítomna neustále, cítíme ji a cítíme s ní.

Scénárista Noah Oppenheim začíná svůj příběh atentátem na J.F.Kennedyho, končí jeho pohřbem. Toliko dějinné události jasně dané, hlavní linkou je intimní drama Jackie. Nejedná se o dokument, cílem evidentně bylo přiblížit se této silné a také rozpolcené ženě. „Jackie“ se stala legendou tak jako její muž a ostatně i celý, jak se říká osudem „prokletý“, rod Kennedyů (víme že Boby, který stojí ve filmu většinou po jejím boku, bude dalším kdo zemře a mlád odejde ze světa i John F. junior).  A ještě jedna legenda zde hraje velkou roli – Camelot – hrad krále Artuše – symbolika, která dle scénáře okouzlovala tento manželský pár. „Camelotem“ je  „Bílý dům“ a stává se tak  oázou krásy, spokojenost a míru. Oázou, která netrvala dlouho ani v legendě a ani v realitě tohoto manželského páru. Každopádně  Jackie si vzala svého „Prince charming“ a vstoupila do kruhu osudu s ním spojeného. Film se odehrává ve chvíli, kdy „Camelot“ opouští – sama.

Chilský režisér Pablo Larrin se mistrně ujal své nelehké role, vlastně úplně stejně jako jeho hlavní představitelka. Původ obou také jasně ukazuje, že film nemá co společného s americkým patriotismem, ale snahou vypovědět příběh jedné výjimečné ženy. A jak je vidět, oba jsou v tom úspěšní. Máme před sebou příběh silný a mnohovrstevný, příběh se kterým se může v určitých fázích ztotožnit každý kdo prožil smrt svého partnera, své lásky, příběh hodný starořecké tragedie.