22.12.2024 má svátek: Šimon
Zaplať pámbů tento pařížský architektonický a zároveň historický klenot neshořel celý, každopádně byl z velké části nenávratně zničen. Nenávratně shořel kus historie. A nejen to! Požár, který vypukl v pondělí 15. dubna krátce před 19 hodinou následně díky sociálním sítím a posléze televizním zpravodajským vstupům sledoval téměř celý svět. I když se podle zpráv jednalo o nehodu, nikoli teroristický útok, je známo, že NIC SE NEDĚJE NÁHODOU. Zvlášť, když si uvědomíme, že právě tohle místo proslavené nejen díky románu Viktora Huga Zvoník od Matky Boží v Paříži z roku 1831, přežilo staletí, války, řadu konfliktů, „najednou“ je během pár hodin zničeno plameny. I když pochopitelně sám od sebe oheň nevzplál, což je ale v tuto chvíli vedlejší. Proč se tato tragédie odehrála právě na začátku Svatého, chcete-li Pašijového týdne? Proč právě o posledním masopustním pondělí? Jen pár dní před největšími křesťanskými svátky každého roku? Jeden téměř šedesátiletý Francouz, který běsnění plamenů na „srdci Francie,“ jak je Notre-Dame přezdíváno, přihlížel, deníku Le Parisien řekl: „Moje matka mi vždy říkala, že když za války procházela kolem této katedrály: Dokud ta stojí, nic nám nehrozí!“ Podle něj je požár vzkazem pro Francouze, aby se sjednotili. On je to možná i vzkaz pro celou Evropu, tudíž i pro nás. A vzkaz onoho osmapadesátiletého Francouze je o to silnější právě dnes, kdy všude roste napětí a nenávist, o čemž by ostatně i Francouzi mohli psát romány. Na jaře 1163, kdy Paříž navštívil papež Alexandr III., byl na ostrově Île de la Cité položen základní kámen k této katedrále, i když není známo přesné datum a už v té době se několik let svatostánek stavěl. Samotnou stavbu Notre-Dame inicioval pařížský biskup Maurice de Sully a budovala se téměř dvě staletí. Historický unikát, který je (nebo byl?) jedním z nejkrásnějších příkladů gotické architektury vůbec a navíc „dozdoben“ Gargouilles, neboli chrliči, jejichž úkolem je chránit stavbu před zlými duchy. Na sociálních sítích se mj. objevilo, že v inkriminované pondělí nejspíš zaspali. Nezaspali. Nikdo totiž neřekne a ani se 100% jistotou neví, PROČ se odehrálo to, co se odehrálo. Jistě po té technické a hmatatelné stránce jistě, ovšem na rovině duchovní, což mám na mysli, může odpovědět jen Naše Paní – Matka Boží a ten Nejvyšší. A že jde o znamení, ještě více podtrhuje fakt, že se jedná o svatostánek, symbol nejen Paříže, potažmo Francie, ale svým způsobem celé Evropy a víry v ní, a navíc k uvedenému došlo „symbolicky“ na začátku Svatého týdne. Znamení pro spoustu lidí vnitřně bezesporu bolestné, i když… Možná je opravdu ten nejvyšší čas se zastavit, ujasnit si, co nám (v tomto případě především Francouzům) říká srdce a vnitřní hlas, nenechat se uchlácholit a řídit se svou opravdovostí, která je propojena s Nejvyšším, tedy chcete-li intuicí, hlasem svého JÁ. Otázkou zůstává, zdali se právě tím řídí ti, kteří „rozhodují“ o životech ostatních a hrají si na mocipány v domnění, že jsou snad něco víc, než kdokoli z obyčejných a prostých lidí. Nikdy nebyli, nejsou a nebudou, protože VŠICHNI jsme si rovni. Úplně všichni. Bez rozdílu. A znamení tohoto charakteru by se rozhodně neměla podceňovat!
Text: LN, Foto: archiv, layout-auf: STYLEnew.cz
