O obrazech a malování (Blanky Bohdanové)

Vstoupíte-li k někomu do soukromí, první, co Vás osloví, jsou obrazy jeho domova. Jako by tím na stěnách prozradil podoby své duše. Podoby. Tak se jmenuje i jedno z velkých pláten Blanky Bohdanové. Před  sedmdesáti lety přijela jako mladá dívka s maminkou do Prahy, aby rozhodla o své budoucí cestě.  Na výtvarné škole měli zavřeno, na herecké konzervatoři otevřeno. Tak se Blanka Bohdanová stala herečkou a splnila sen své mamince, která ji už v pěti letech přivedla do plzeňského divadla. Stala se velkou herečkou. Dobývala česká jeviště včetně toho Národního. Ale druhý, nenaplněný talent se přece jen přihlásil o svou šanci. Jak už to tak bývá, malování se jí stalo terapií ve chvíli, kdy byla její umělecká cesta násilně utlumena, přestřižena. Ale nic nemohlo zamezit její potřebě tvořit, umělecky se vyjádřit. V malování navíc okusila rozměr pro herce nepoznaný. Nezávislost, svobodu. Postupem let se stala se respektovanou malířkou i mezi kolegy výtvarníky. Její současnou výstavu v galerii Azeret nazvanou příznačně Inspirace zahájil významný malíř a grafik Vladimír Suchánek. Výtvarná práce Blanky Bohdanové je svědectvím jejího uvažování o naší planetě, o barvách života. Snové ostrovy plné velkých květin, stromů, motýlů a ptáků. Krajiny vyprahlé jako Opouštění  či naopak plné slunce jako Jitro.  Zaniklý svět stejně jako Pokračování. Strom života i Zklamaný anděl.  Ocitáme se na Řeckém ostrově stejně jako V Tibetu. Zachycuje Odrazy i Proměny. Jedno z pláten nazvala Něco končí, něco začíná. Růžové květy mládí na modrém blankytu obklopují letitý strom, který už vydal své plody. Ten světlý život přeje mládí, ten tmavší je její, kořeny hluboce prorůstají. Ale obojí je jeden obraz.  Na  výstavu v galerii Azeret namalovala mimo jiné dvě velká plátna. Květinu pro maminku a Květy loučení pro tatínka. Těmi květy jsou ocúny, tuším, že má nějaké usušené dodnes jako vzpomínku na otce uschované v památníku. Rodiče se jí obětovali a v jejich konci zase ona jim. Čím dál víc se k nim přibližuje a ví, že ta velká práce, která je v galerii k vidění, je jejím důkazem vítězství ducha nad hmotou, nad slábnoucím tělem. Snad proto je na jejich obrazech všudypřítomné světlo,  které si lidé na jejich plátnech odnášejí do svých domovů, aby se stalo průvodcem na jejich vlastní cestě.

Srdečně vás zvu na dernisáž výstavy Blanky Bohdanové, 31.ledna v 17 hodin v pražské galerii Azeret.

Fotografie : ALENA CHLUM

Fotogalerie