21.11.2024 má svátek: Albert
V důsledku protiepidemických opatření byla Zoo Praha v roce 2020 po celých 114 dnů uzavřená. Jejími branami prošlo pouze 851 623 návštěvníků (o téměř 605 tisíc méně než v roce 2019) a finanční ztráty atakují hranici 90 milionů Kč. Navzdory tomu zůstane rok 2020 spojen i s řadou pozitivních událostí a úspěšných projektů. Stejně jako v předchozích letech jsme pro vás připravili jeho desetibodové shrnutí.
Děkujeme všem, kdo Zoo Praha pomáhají, i těm, kdo ji prostě mají rádi!
Miroslav Bobek ředitel Zoo Praha
#1 Na pomoc hořící Austrálii
Požáry, jež v řadě oblastí Austrálie vypukly na podzim 2019 a zcela neustaly až do jara 2020, postihly jak tamní obyvatele, tak jedinečnou přírodu. To vyvolalo mimořádnou vlnu solidarity i v České republice. Na základě podnětů veřejnosti zřídila Zoo Praha sbírku na pomoc australské fauně. Také díky mediální podpoře České televize se podařilo vybrat neuvěřitelných 23 milionů (!) Kč. Část těchto prostředků byla poskytnuta na léčení zvířat bezprostředně postižených požáry (zejména koalů), část na ochranu ohrožených druhů původní fauny, jejichž situaci požáry ještě zhoršily (např. paropuch corroboree a vakoplchů trpasličích), či na podporu vybraných chráněných území.
Tomuto koalovi, který byl ošetřován v Melbourne Zoo, poranil požár vedle tlapek také oči. Foto Miroslav Bobek
2
#2 O 114 dnů kratší rok
Na jaře byla Zoo Praha uzavřena 45 dnů, od 13. března do 27. dubna, ve druhé polovině roku pak 55 dnů, od 9. října do 2. prosince, a dalších 14 dnů, od 18. do 31. prosince. I mimo tyto uzavírky však po dlouhá období musela fungovat s nejrůznějšími omezeními: s limitem počtu návštěvníků, s výhradně elektronickým prodejem vstupenek, sčástečně či zcela uzavřenými vnitřními prostorami apod. Navíc do Prahy přijíždělo minimum zahraničních turistů. To vedlo k zásadnímu poklesu příjmů Zoo Praha nejenom z prodeje vstupenek, ale i z parkovného, z nájemného gastrozařízení či z prodeje suvenýrů. Podstatnou část ztrát za jarní období (45 milionů Kč) však sanoval zřizovatel, hlavní město Praha, a velmi významná byla i podpora veřejnosti.
Pohledy na zcela liduprázdnou zoo jsou nezvyklé – ale současně i velice smutné. Foto Miroslav Bobek
3
#3 Narození dvou sloních „princezen“
Obě mladé slonice ze Srí Lanky – Tamara a Janita – porodily na jaře v pražském Údolí slonů svá dvě dlouho očekávaná slůňata. V obou případech jde o samičky. První se narodila 27. března a druhá 9. května. Pro obě slonice jde již o druhé potomky a porody proběhly přirozeně a bez komplikací. Sloní „princezny“, které představují dlouhodobou budoucnost pražského chovu slonů indických, dostaly posléze jména Lakuna a Amalee. Dnes již přijímají i veškerou pevnou potravu jako dospělí sloni a jejich hmotnost se začíná přibližovat čtyřem stům kilogramů. Zoo Praha patří k významným evropským chovatelům slonů indických: Narodilo se zde již pět slůňat a aktuálně čítá zdejší skupina devět jedinců.
Pražské sloní „princezny“ na snímku z konce května. Vlevo ani ne třítýdenní Amalee, vpravo dvouměsíční Lakuna. Foto Petr Hamerník
4
#4 Krátce ze zoo
Z jednoho drobného videa natočeného na začátku jarní uzavírky zoologické zahrady se rychle vyvinul projekt Krátce ze zoo, který ji návštěvníkům prostřednictvím stejnojmenného youtubového kanálu pootevírá alespoň virtuálně. Chovatelé pořizují na chytré telefony krátká videa zachycující jejich svěřence i zákulisí zoo. Postupně se jich zapojilo více než čtyřicet a vzniklo přes osm set videí, z nichž mnohá nejen vzbudila mimořádný zájem, ale nejednou také zaznamenala skutečně pozoruhodné chování zvířat. Navíc jsou některá z videí díky telefonům zapůjčeným společností Samsung natáčena v ultravysokém rozlišení 8K.
Velmi úspěšná jsou videa vrchního chovatele Jakuba Mezeie zachycující práci s lachtany. Při jejich natáčení padl jeden Samsung Galaxy S20 za oběť zubům samce Melouna. Foto Petr Hamerník
5
#5 Otevření Darwinova kráteru a představení ďáblů medvědovitých
V sobotu 30. května byla v Zoo Praha otevřena nová expozice tasmánské a australské fauny – Darwinův kráter. Jejími nejvýznamnějšími obyvateli jsou čtyři ďáblové medvědovití, představuje však také tři tasmánské druhy klokanů (dva znich vnávštěvnicky mimořádně atraktivním průchozím výběhu), ježury, dva druhy hadů a více než desítku ptačích druhů. Nedílnou součástí Darwinova kráteru, pro který byl inspirací stejnojmenný kráter na Tasmánii, je rovněž autentická flóra včetně stromových kapradin rostoucích pod širým nebem. Expozice Darwinův kráter zaujímá plochu 3 700 m2 a náklady na její vybudování činily 102 milionů Kč.
Darwinův kráter. Vpředu ptačí voliéry a chovné zázemí ďáblů medvědovitých, dále výběhy (vlastní „kráter“), vnitřní expozice a další chovná zázemí, průchozí výběh klokanů. Foto Miroslav Bobek
6
#6 Úspěch světové ochrany přírody: kůň Převalského
Počet koní Převalského v Přísně chráněné oblasti Velká Gobi B, kam směřovala většina jejich leteckých transportů ze Zoo Praha, překročil v roce 2020 již tři sta. Celkově ve vnitřní Asii žije přes tisíc koní Převalského. „Poslední divoký kůň“ se tak postupně přesouvá z červeného na pomyslný zelený seznam a je uváděn jako příklad úspěšného ochranářského úsilí. Návrat divokých koní do finálové čtveřice na udělení vysoce prestižního Koně Převalského v západním Mongolsku. Úsilí Zoo Praha o jejich návrat do přírody kvitovala i ředitelka Úmluvy o biologické rozmanitosti Elizabeth Maruma Mrema. Foto Miroslav Bobek
7
#7 (Nejen) Stravenky pro zvířata
Na podzim představila Zoo Praha projekt Stravenky pro zvířata. Online nákupem příslušné stravenky uhradí zájemce jednu krmnou dávku vybraného zvířete a získá certifikát. Stravenky pro 55 druhů se pohybují v cenových hladinách 50 až 600 Kč a jsou na ně navázány informace o složení potravy i potravním chování zvířat. Do konce roku zakoupili příznivci Zoo Praha přes 40 tisíc stravenek v celkové hodnotě převyšující 4,1 milionu Kč! Vsouvislosti stísnivou situací Zoo Praha zásadně vzrostl i zájem o adopce a sponzoring. Příjem z adopcí zvířat stoupl oproti roku 2019 téměř dvojnásobně (na 9,3 milionu Kč) a ze sponzoringu zvířat pětinásobně (na bezmála 2,1 milionu Kč)! Úspěšný byl i na jaře spuštěný fundraisingový projekt Vstupenka na lepší časy, který vynesl přes 1,3 milionu Kč.
Největší zájem byl o stravenky pro ďábly medvědovité, kterých se prodalo přes dva a půl tisíce. Foto Petr Hamerník
8
#8 Mládě orangutana sumaterského
Od 17. listopadu se Zoo Praha může chlubit mládětem orangutana sumaterského. Jeho matkou je Mawar a otcem Pagy. Třebaže pražský chov tohoto druhu má již téměř šedesátiletou tradici, jde tu teprve o třetí orangutaní mládě. Tím prvním byl v roce 1971 Kama, jehož rodiče ještě pocházeli z volné přírody a který se posléze stal otcem Pagyho. Nedávno narozené mládě je prozatím jediným pokračovatelem této linie, a proto je mimořádně geneticky cenné. Jak se brzo potvrdilo, jedná se o samečka. S narážkou na dílo spisovatele a ochránce orangutanů Terryho Pratchetta dostal jméno Pustakawan, indonésky Knihovník. Celkově přišlo za rok 2020 v Zoo Praha na svět 1369 mláďat 216 druhů savců, ptáků a plazů.
Sameček orangutana sumaterského Pustakawan, zkráceně Kawi, ve věku dvou dnů. Foto Miroslav Bobek
9
#9 Příchod rajek a dalších výjimečných druhů
Zoo Praha se stala teprve třetí zoologickou zahradou v Evropě, která chová rajky volavé. Získala je díky svým dlouholetým chovatelským výsledkům ze Zoo San Diego poté, co pro ně vybudovala speciální chovné zázemí. Jde o objekt s pěti venkovními a sedmi vnitřními voliérkami, jež spojuje kruhový prostor. Ten bude sloužit samičce, která si odtud bude vybírat ze samců umístěných ve voliérkách. Přibyly však i další pozoruhodné druhy, např. užovka urartská, trnorep somálský, ibis bělolící, trogon límcový či bércoun Petersův. Znově příchozích jedinců tradičně chovaných druhů uveďme alespoň samici pandy červené ze Zoo Záhřeb.
Kurátor Antonín Vaidl umisťuje do nového chovného zařízení prvního mladého samce rajky volavé. Foto Miroslav Bobek
10
#10 Suvenýry na pomoc zoo
Uzavření zoo vyvolalo potřebu nabídnout jejím příznivcům merchandising, jehož nákupem by ji mohli podpořit. Například během jarní uzavírky proto vznikly nejrůznější suvenýry spojené s „mláďaty narozenými v karanténě“ – počínaje samolepkami, přes fotografie až po trička. Samozřejmě byl připravován i standardní merchandising, typicky k otevření Darwinova kráteru nebo k Vánocům. Sortiment jako trička, tiskoviny, krabičky s „vánočním štěstím“ nebo vánoční ozdoby se vzhledem k situaci v nebývalé míře prodával prostřednictvím e-shopu, jehož tržby v prodejích zboží stouply oproti předchozímu roku čtyřapůlnásobně.
Samolepka s jedním z nejatraktivnějších mláďat narozených do jarní karantény – samečkem tapíra čabrakového Morsem. Foto Miroslav Bobek
Text: Zoo Praha
Fotografie: Petr Hamerník, Miroslav Bobek
