OPPENHEIMER

Letní BLOCKBUSTER - OPPENHEIMER - přichází do kin doslova napříč  kontinenty. Monumentální příběh a stejně tak monumentální film jehož předlohou je kniha American Prometheus autorů Kaie Birda a Martina J.Sherwina popisující život otce atomové bomby Roberta Oppenheimera. 

Jeden z největších současných režisérů, muž opěvovaný jak odborníky, tak prakticky všemi milovníky filmařského umění – Christopher Nolan (Dunkerk, Tenet, Temný rytíř…), strávil několik let života s tímto geniálním astrofyzikem, a nyní se horlivě diskutuje, zdali je Oppenheimer jeho opusem magnum či nikoli, zdali naplnil, či nenaplnil očekávání toho, nebo onoho. Je velký kumšt vystavět příběh, o kterém všichni víme, co prezentuje, jak bude probíhat a jak dopadne. Christopheru Nolanovi se to, dle mého názoru, podařilo naprosto dokonale. Nesledujeme dokument, ale interpretaci jednoho z nejdramatičtějších a nejděsivějších příběhů historie lidstva, interpretaci skvělého režiséra, vypravěče, tvůrce, interpretaci, která bere dech svou, ne pouze technickou, dokonalostí.

Kameraman Hoyte Van Hoytema točí na IMax kameru, divák má pocit i bez 3D brýlí, že se sám ocitá v prostředí na filmovém plátně, barevný film střídá černobílý, který se v IMax podobě objevuje úplně poprvé, a dodává filmu ještě další stupeň autenticity a hloubky. Vše umocňuje dokonalý zvuk spolu s hudbou režisérova dvorního skladatele Ludwiga Göranssona. Christopher Nolan je odpůrcem digitálních triků, používá klasické filmové triky, přesto vás nechá pocítit sílu vesmíru, vezme vás až do samého centra atomového výbuchu, například. Netočí před zeleným plátnem, příběh inscenuje na autentických místech, včetně originálního Oppenheimerova domu, město Los Alamos, kde byl proveden Triniti test (první jaderný výbuch), kompletně a do přesného detailu postavil. Pod jeho taktovkou se potkáváme s géniem majícím svůj deficit, jako každý, takto výjimečně obdařený jedinec. Jsme svědky bojů vně i uvnitř postav, soubojů eg a jejich hroucení se, obrovského zápalu pro uchopení neuchopitelného, panických atak, opojení, jež způsobí dosažení úspěchu, zpytování svědomí i jeho absence. Celý film je jedním velikým hereckým koncertem. 

„Oživit postavu jakou je Oppenheimer znamená projít si peklem“ říká Cillian Murphy, představitel titulní role. Prochází jím před našimi zraky, obnaží duši jásající i trpící. V tichu a o to silněji. Podává výkon zasluhující si pocty z nejvyšších. Proti němu stojí, ve své snad nejsilnější roli, a k nepoznání proměněný, Robert Downey Jr. jako businessman, oficír, politik Lewis Strauss. Vynikající je též Matt Damon v roli generálporučíka Leslieho Grovese, muže pověřeného vedením projektu Manhattan, jehož cílem bylo vyvinout atomovou bombu. Neméně silná je Emily Blunt, jako vskutku nejednoduchá Kitti Oppenheimer. Každý jediný je dokonalý i v té nejmenší roli. Nepamatuji se, kdy jsem v epizodních rolích viděla tolik nositelů Oscara. Gary Oldman, Casey Affleck, nebo Rami Malek. Ze dvou z nich vás mrazí, třetí se vám usadí v paměti na hodně dlouho, přinutí člověka k zamýšlení se, kdo hraje jakou roli v jeho vlastním životě. Musím říci, že během jednoho horečného dialogu mezi Cillianem Murphy a Jasonem Clarkem v roli soudce Rogera Robba jsem zjistila, že sedím naprosto zabořena v sedadle a nedýchám. Prostě mě ti dva muži na plátně vmáčkli do sedadla. I takové jsou momenty tohoto filmu, snad pro to, že nastavující zrcadlo naší možné současnosti. Dle mého názoru by měl tento strhující opus vidět každý. Hlavní roli zde má věda, politika, armáda. Řetězec moci a manipulace lidmi pak tvoří státní složky, vládní administrativa, media. Stačí tedy otevřít mysl a dívat se za to, co vidí naše oči a slyší uši. Pak si můžeme položit otázku, co vše je za filmem, co z dřívější reality v něm se stává symbolikou současnosti, jaká poselství nám to přináší. Nelze neklást si otázky, co se vlastně děje nyní, díváte-li se na minulost na plátně.

Říká se, že žijeme v době probouzení se lidstva. Zahrnuti informacemi všeho druhu, se tedy nově rodíme, nově si skládáme svět, který nazýváme naším. Otázkou je, jakou úlohu v něm kdo z nás hraje, a jakou se mu kdosi jiný snaží z pozice své moci a ega přidělit. 

Fotogalerie