PETR WEIGL

Krásná, výtvarná, poetická díla znějící hudbou  zůstávají po umělci, se kterým se dnes loučí jeho nejbližší. Množství vzpomínek letí k nebi a s nimi díků vzdání za to, že zde byl a za to, jakým byl. Noblesa, elegance, moudrost jsou slova, která jako první vyvstanou v mysli všech, kdo měli to štěstí a mohli se s ním potkat, dotknout se jeho myšlenek, jeho duše. 

                                                  Režisér, dramaturg, scénárista

                                                                   PETR WEIGL

Jemný elegantní muž neobyčejné hloubky a síly. Filosof jdoucí s pokorou životem, nechávající za sebou stopu výjimečnosti a noblesy. 

Jeho tvorba – emocionalita, estetika a imaginace oslovující lidské duše – není napodobitelná.  Snad proto nemá ve svém díle předchůdce, ani pokračovatele. 

Petr Weigl dokázal jít na dřeň pocitů svého diváka a rozjitřit jeho nitro. Za našimi hranicemi, kde vznikla většina jeho děl, se o něm píše, jako o Viscontim televizní obrazovky a ani zdejší kritika nešetřila chválou. Příběhy se dají vyprávět mnoha způsoby. On zvolil ten, který oslovuje všechny naše smysly tak, jako pouze hudba umí. Zobrazil lidské pocity řečí těla, slovem a barvitostí obrazů. Zeyerův melodram Radúz a Mahulena, který měl svoji premiéru v roce 1971, se stal výjimečným úkazem své doby. Stejným způsobem promlouvá jeho poetika, již tvoří monumentalita přírody a do ní zasazená subtilita lidského projevu, nesoucí v sobě obrovské city, k divákům i dnes. Filmy Petra Weigla nestárnou, pouze my do nich dorůstáme mírou  vlastního poznání. Jsou měňavé, jako my sami, je v nich vždy prostor pro vlastní zrcadlení. Hlavní roli hraje autenticita, zásadní místo má symbolika. Umožňují nám, prolnout se s postavami jeho příběhů, jež všechny vedou zásadní boj našeho života. Boj mezi dobrem a zlem, boj za své a pro své hodnoty, boj, který se odehrává v každém z nás.

Natočil 46 filmů, získal ocenění u nás, v západní Evropě i USA. Pracoval pro Pražské Národní divadlo, operní domy v Německu, Francii, Španělsku. Jeho Berlínská premiéra Straussovi Salome, byla vysílána do celého světa. Zázračný byl dvacetiletý úspěch Prokofjevova Romea a Julie v našem Národním divadle. Pod jeho taktovkou vznikla díla jako Rusalka, Faust a Markétka, Marie Stuartovna, Evžen Oněgin, Utrpení svatého Sebastiána, nesmírně tvrdá, erotická a až bolestně naturalistická Lady Macbet z Mcenského újezdu, oproti tomu energeticky zcela opačné Poetické úvahy ve volných chvílích, nebo expresivní, surrealistická Olověná noc. O jeho díle se mluví jako o vizualizované hudbě, poezii v obrazech.

Petr Weigl odešel dne 14.7.2018 a zanechal po sobě krásno. Jeho filmy k nám budou promlouvat stále, stejně jako knihy z nichž jedna nese otisk jeho života, druhá, psána vlastní rukou, vypráví o smyslu lidské existence. Je plná obrazů a hlubokých myšlenek, jmenuje se Hledání smyslu. Zrcadlí nitro tohoto výjimečného umělce, výjimečného člověka. 

Petře, z celého srdce ti děkuji za to, že jsi byl, že jsi. Děkuji za všechna tvá nádherná slova. Nikdy si jich nepřestanu vážit, navždy zůstanou mojí součástí. Děkuji za vzácné přátelství, které se stalo velikým darem a bohatstvím mého života.                                                        Tereza

Povídání Terezy Pokorné s Petrem Weiglem  - Archiv Český Rozhlas Dvojka – Noční Mikroforum

Interwiew Petra Weigla – Xantypa Duben 2018

  Text: Tereza Pokorná

  Foto: Dagmar Hájková, archiv Petra Weigla   

Fotogalerie