Advent (z latinského „adventus,“ v překladu „příchod“) letošního roku začíná již tuto neděli, tedy 1. prosince a potrvá čtyři týdny, čili do neděle 22. prosince. Jedná se o dobu radostného očekávání příchodu Spasitele neboli Ježíše Krista, chcete-li Ježíška. Dobu rozjímání, stejně tak vzpomínání, zklidnění, zastavení se, abychom si sami v sobě připomenuli vše, co nás každého dalece převyšuje. Dříve byla tato doba zároveň dobou postní, kdy byly zakázány veškeré zábavy, svatby a hodování. Až do třetí adventní neděle byla charakteristickou postní barvou temně fialová, o čtvrté adventní neděli pak radostná růžová.
Symbolem adventu se stal, na rozdíl od dob ještě poměrně nedávných, adventní věnec. Zcela původně byl bez svíček. Měl ovšem stejný význam - přinášel štěstí, radost a připravoval dotyčné na blížící se atmosféru vánočních svátků. Dnes mají adventní věnce nejrozmanitější podoby, ovšem ten klasický zůstává (Zaplať pámbů) stále stejný: věnec ze zeleného jehličí se čtyřmi svícemi. První ze čtveřice, kterou zapalujeme, se nazývá SVÍCE PROROKŮ a oslavuje předpověď narození Ježíše Krista. O druhé adventní neděli pak zapálíme SVÍCI LÁSKY, která je v některých tradicích nazývána BETLÉMSKÉ JESLIČKY. Třetí v pořadí je PASTÝŘSKÁ SVÍČKA představující radost z blížícího se Štědrého dne. No a poslední, čtvrtá svíce je nazývána ANDĚLSKÁ, jelikož reprezentuje mír a pokoj v příchozím čase vánočním. Někde se adventní věnec sestává z pěti svíček, přičemž právě ona pátá v pořadí je vždy čistě bílá (bez ohledu na barvy předchozích čtyř svíček) a bývá umístěna uprostřed věnce. Zapaluje se buď na Štědrý den, nebo na první svátek vánoční jako vyvrcholení adventu. A pokud si letos zakoupíte adventní věnec, který bude mít tři svíce fialové a jednu růžovou, už víte, proč tomu tak je.
A závěrem, bez ohledu na to, jakou barvu bude mít svíčka, kterou zapálíte o první, tedy železné adventní neděli, o druhé – bronzové, třetí stříbrné, či konečně o zlaté adventní neděli, když už svíci zapálíte, udělejte si čas na to, abyste se pohodlně posadili, a kupříkladu při popíjení šálku čaje a ujídání připravovaného vánočního cukroví PODĚKUJTE za to, že jste dostali to nejvzácnější už při svém narození – ŽIVOT. Není to samozřejmost! PODĚKUJTE všem, které máte ve svém srdci, ale už hmatatelně nejsou s vámi, za to, že Vám bylo umožněno prožívat chvíle, na které s láskou vzpomínáte… PODĚKUJTE za všechno, co máte, protože jiní nemají ani z poloviny tolik všeho, co Vy! I když Vás tohle třeba vůbec ještě nenapadlo… PODĚKUJTE za cokoli, co Vás napadne. Vůbec nic to nestojí, ovšem z duchovního hlediska má radostné poděkování nebývalou moc. Uzdravuje, léčí, harmonizuje, očišťuje a osvobozuje. A propos, už jste vůbec někdy poděkovali (můžete samozřejmě i v duchu, ale důležité je poděkování upřímné a opravdu srdečné!) Nejvyššímu za to, že seslal na náš pozemský svět Ježíše Krista, který se za nás za všechny obětoval? K tomuto poděkování Vás samozřejmě nemůže nikdo nutit, musí vzejít z Vás samotných, ale právě v čase adventu je to zcela ideální okamžik. Nehledě na to, že díky uvedenému k nám může rok co rok, konkrétně 24. prosince přijít Ježíšek. A opět – nejedná se o samozřejmost!
DĚKUJEME …
Text: Lubomír Nečas, Foto: STYLEnew.cz / FB: New-STYLEnew