27.12.2024 má svátek: Žaneta
Pravdivá zpověď hvězdy předválečného a válečného filmu. Autentický zvukový záznam jejího přiznání z roku 1982.
PhDr. Naďa Dvorská, autorka výběru z nahrávek a producentka titulu :
Z celkem osmnácti hodin záznamu, který zapůjčil k další úpravě jeho vlastník Ondřej Suchý, vznikl tento komplet zhruba hodinových tří CD. Při střihu jsme byli vedeni několika hledisky. Rozhovory v Alicante probíhaly podle asociací vyprávějící herečky i na základě dotazů spisovatele. Ten si nahrávku pořizoval pro své pracovní účely, nehleděl tedy na zvukovou kvalitu. V blízkosti pracovali řemeslníci s kladivy, vítr hučel do mikrofonu, ve vedlejší místnosti probíhal hovor, záznam je tedy v řadě míst naprosto nepoužitelný. Museli jsme proto vypustit některé pasáže. (Vyprávění o gardě herců a režisérů českého předválečného i válečného filmu, vzpomínky na Miloše Havla, filmového producenta a majitele Barrandovských ateliérů.)
Zároveň jsme životní příběh herečky ukončili jejím útěkem do Rakouska v roce 1947 a nesledovali další osudy. (V knize Útěky, která vznikla na základě těchto španělských rozhovorů, však Josef Škvorecký všechna zde vynechaná sdělení náležitě využil.)
Protože jsme se snažili dodržet chronologii vyprávění, museli jsme občas použít záznam i tam, kde jej již lépe nešlo vyčistit. Pro lepší srozumitelnost sdělení jsme také hledali ty pasáže, které exponují postavy, o nichž je následně řeč. Na několika místech to však není možné.
Naďa Dvorská
V létě v roce 1982 se ve španělském Alicante, v letním bytě MUDr. Dohnala setkala herečka Lída Baarová se spisovatelem Josefem Škvoreckým. Všichni byli emigranti z Československa a trávili spolu několik dní příjemným a zajímavým hovorem, věnovaným dramatickým zvratům v životě Lídy Baarové. Josef Škvorecký si z hovorů pořizoval amatérský zvukový záznam, protože hodlal vyprávění slavné herečky literárně zpracovat. Kniha skutečně o půl roku později vyšla v nakladatelství Sixty–Eight Publishers, Corp. Pod názvem Lída Baarová Útěky. Dvanáct magnetofonových kazet, na kterých je zachycena celá hereččina pravdivá zpověď, věnoval později Josef Škvorecký Ondřeji Suchému.
Výběr z nahrávek (celkem ze dvanácti magnetofonových pásů z majetku Ondřeje Suchého) a celkem osmnácti hodin mluveného slova - vznikl nyní komplet 3 CD - scénář střihů Naďa Dvorská, zachycující v chronologickém sledu životní osudy této slavné české hvězdy předválečného a válečného filmu (natočila za celý svůj život celkem 70 filmů).
Největší část vyprávění zabírá podrobný popis života v německé filmové společnosti, kam přijela dvacetiletá Baarová v roce 1934 a žila do roku 1938. I zde, tak jako v Československu, zažívala obrovskou slávu. Byla neobyčejně krásná a dokázala svého půvabu náležitě využít. Svedla ovšem vždy muže ve významném postavení. Zatímco Adolfa Hitlera jen okouzlila, ministra německé propagandy Josepha Goebbelse svedla tak, že kvůli ní chtěl opustit rodinu s několika dětmi. Stýkala se s nacistickými pohlaváry, účastnila se jejich sjezdů, ale žila pocitem, že je vše v pořádku a nacisté Německu výhradně prospívají. Hitler nařídil nemanželský vztah svého ministra ukončit. Po válce utíkala provinile před ruskými vojsky do americké zóny, protože se bála lynčování. Američani ji však předali zpět do Prahy, byla několik měsíců vězněna a nakonec propuštěna. Brzy pak emigrovala do Rakouska. Tyto pasáže poválečného pádu z výšin slávy tvoří druhou, významnou část hereččiných vzpomínek. V roce 1982, kdy byl záznam pořízen, neměla problém s otevřeností svého vyprávění.
Po roce 1990 však vzala své přiznání zpět a snažila se řadu zásadních informací, které Josefu Škvoreckému sdělila, popřít. My máme nyní možnost poslechnout si podstatné pasáže z její zpovědi, doprovázené třemi filmovými písněmi z let 1934-1940 protagonistkou zpívanými.
SUPRAPHON
