Básníci neumírají, jejich myšlenky, vášně, touhy, radosti i bolesti, zůstávají v díle, které po sobě zanechají ...
Dnes začíná světový týden knihy a dnešního dne 18.4. ale roku 1937 v Praze sněžilo a na svět přišel budoucí básník, textař, režisér, překladatel, ale také veliký dobrodruh a cestovatel Rostislav Černý. Muž který zanechal nesmazatelnou stopu hlavně v našem světě hudebním. Jeho písně Oliver Twist, Loudá se půlměsíc, Jsi jako dlouhý most, Noční modlitba, Amfora, Dej mi pár okovů a mnoho jiných zní éterem již několik desetiletí a vypadá to že budou i nadále, neb se evidentně staly šlágry nesmrtelnými. I dnes se nad Prahou objevil sníh a na pultech knihkupectví kniha pod názvem - Rostislav Černý - Nadechnutí . Kniha plná básní, songů, epigramů, aforismů moudrých myšlenek i humorných postřehů a také krásné grafiky a hudby. Hudby protože její součástí je CD s dvaadvaceti hity šedesátých let v podání Karla Gotta, Marty Kubišové, Waldemara Matušky, Evy Pilarové, Hany Hegerové, Evy Olmerové, Yvonne Přenosilové, Karla Hály, Jiřího Grossmana a dalších vycházejících hvězd doby, které se říká „Zlatá šedesátá“. Doby, na kterou tak rádi vzpomínají naši rodiče i prarodiče a my se ptáme co to tenkrát létalo vzduchem, že jim při tom tak září oči. Protože pouze vzpomínky na mládí to nejsou. Vypadá to, že vzduch byl pln kumštu v jakési koncentrované podobě a všechny nakazil. Jedni začali tvořit a druzí se bavit vším, co kde vznikalo. Takzvaná „Nová vlna“ se stala legendou filmového průmyslu, dvojice Jiří Suchý a Jiří Šlitr vybudovali legendu jménem Semafor. Divadlo, kde se stály den co den dlouhé fronty na lístky, divadlo kde se rodily hvězdy, a kde se lidé, hlavně díky specifické poetice a krásnému humoru pana Suchého, královsky bavili. Mladí umělci pak inspirovali a vzájemně ovlivňovali. Byl mezi nimi i třiadvacetiletý Rosťa Černý. Na tamním jevišti zpíval a hrál - na celé dva roky dokonce Jiřího Suchého vystřídal v roli Malého Lorda, v toho času snad nejslavnější hře “Člověk z půdy“ - což bylo vskutku skvělým startem do života mladého umělce, který se měl stát jedním z předních textařů své doby. Jak jeho život běžel dál se dozvíte v úvodu básnické sbírky Nadechnutí, kterou navrhla a realizovala herečka, autorka a poslední múza Rostislava Černého Tereza Pokorná společně s výtvarníkem Jaroslavem Fišerem.
„ Nadechnutí je poutí životem Rosti Černého básníka, tuláka, dobrodruha, muže citlivého, hravého, dívajícího se na svět někdy s humorem jindy se smutkem, držícího si nadhled a sebeironii a odkrývajícího pro ty, kdo vidí své vášně a touhy. Je knihou, která vznikla k nedožitým osmdesátým narozeninám tohoto výjimečného a talentovaného muže, knihou, jež se zrodila z lásky dvou lidí a je poděkováním jednoho druhému za to, že byl a jakým byl, je poděkováním za veliké vnitřní bohatství, které po něm zůstalo. Vznikla z touhy předat dál poselství, které by bez ní milovníkům poezie a moudrého slova zůstalo utajeno.....“ tak představila knihu na „křtu“ v Café de Paris na pražském Maltézském náměstí Tereza Pokorná. Kmotrou jí byla Marta Kubišová. Vzpomínala na společné začátky s jejím autorem - na „Loudající se půlměsíc, jež dá svojí půli, malé polárce kvůli ....“ a další texty, které zpívala. Slova se chopil také Ondřej Suchý, který napsal svému příteli k této příležitosti krásnou báseň. Jeho slavný bratr Jiří pak rozesmál i dojal hosty svým vzpomínáním, přesně jak bývá zvykem této jedné z největších osobností naší doby a jak to ladí s mužem, kvůli kterému se jeho přátelé sešli. Hudby se ujal Jiří Stivín, a jak jinak než humorně, hravě a něžně zněla jeho flétna. Na společné mládí a hlavně společnou tvorbu zavzpomínal i Jiří Srnec s jehož jménem je sice spjato především světoznámé Černé divadlo, ale je také vynikajícím skladatelem, což dnes již málokdo ví, ale na CD (do knihy vloženém) jasně a zřetelně uslyší. Velký večírek se konal na počest Rosti Černého, mnoho pohledů a úsměvů vzlétlo k nebi, mnoho vína se vypilo na počest muže, jež navždy zůstane v srdci svých přátel a jistě i všech těch, kdož vezmou do dlaní jeho knihu a začtou se...
„Nadechnutí“ vydalo jako svoji 222 publikaci renomované pražské nakladatelství PRIMUS.
text: Jana Holanová
foto: Dagmar Hájková, Jana Pertáková, Jaroslav Fišer