SANTORINI – OCHUTNEJ A ZPÍVEJ BÍLOMODŘE

SANTORINI – OCHUTNEJ A ZPÍVEJ BÍLOMODŘE

…zapomeňte na jednodenní výlety na Santorini a užijte si kouzlo ostrova na několik dnů a nocí po svém. Mimo letní sezónu poznáte trochu jinak krásu a především energii ostrova, kterou cítíte na každém kroku. V bývalém hlavním městě ostrova Pyrgosu můžete donekonečna bloumat prázdnými uličkami, kde za každou zdí a nárožím uvidíte nejen jiný kostel, ale především domky místních Řeků a letmo přes bílomodré zdi nahlédnete i do jejich kuchyně. Z návrší Pyrgosu uvidíte hlubokou zemskou průrvu, která jasně poukazuje na sopečný původ celého ostrova. Zaplavenou Atlantidu koneckonců uvidíte téměř z každé vyvýšeniny a pohled na kalderu vás vždy uchvátí, možná se vám bude i zdát. Navíc poznáte i místa scén několika známých romantických filmů a, i kdyby jen ve snu, můžete tyto příběhy prožívat. 

Na Santorini jsem zažil nejkrásnější jitro svého života. Přiletěli jsme z Atén předchozí den pozdě večer, byla tma a kalderu pod námi jsme spíše jen tušili. Ráno jsem se vzbudil krátce před svítáním. Ještě z postele mě udivil průzračný, světle zelenomodrý odstín oblohy, zelenomodré světlo se linulo a mihotalo po bělostných zdech naší jeskyně. Nevěřícně jsem se posadil, přes terasu jsem poprvé spatřil kalderu a okolní ostrovy, jak se v naprostém tichu vynořují z moře do zelenomodrého oparu. Když jsem vyšel na terasu, zamotala se mi hlava. Letecký pohled na kalderu se ani nedá popsat. Pár metrů přede mnou se z oparu vynořovala bájná hora Skaros se zbytky benátské pevnosti a kostelíkem námořníků – jako poděkování bohům za šťastný návrat. První paprsky slunce nejdříve ozářily protější ostrov Therasia, jehož bílé útesy zrůžověly. Kolem hlavy vám plují mraky, na které si bez nadsázky můžete sáhnout a cítit to lehké nic mezi prsty. Když jsem mírně přivřel oči, zřetelně jsem viděl půdorys Atlantidy, jak ji vykreslil Homér. Pak růžový nádech nabrala nejprve Oia a pak i Fira. Nebe vyměnilo zelenomodrou za růžovou a ptáci začali zpívat. Málem jsem se počůral. To vše vám dá ráno v Imerovigli, jenom pozor na zástavu dechu. Imerovigli je malé městečko na skalním výběžku a je položeno na okraji kaldery o něco výše než známější Fira a Oia. Proto poskytuje dechberoucí výhledy nejen na Firu a Oiu, ale především na samotnou kalderu a protější ostrovy Therasiu, Nea Kameni a Palea Kameni. Na tyto ostrovy se pořádají výlety lodí, které můžete kombinovat s různými okružními plavbami podél Santorini. Stojí to za to, neboť výhledy z lodní paluby jsou famózní a při západu slunce ožívají strmé stěny Thery barvami svých hornin. Když se sluneční kotouč začne dotýkat moře, na lodi se rozlévá dobré bílé víno a hraje buzuki, což zážitky výrazně umocní. Večerní pohled z moře na rozzářenu Firu pod temně fialovým nebem si nenechte ujít.

Již koncem září se ostrov pomalu vylidní a potkáte pouze místní a věrné milovníky tohoto ostrova. Samozřejmě Fira a Oia jsou stále v obležení turistů, ale pokud se chcete davům vyhnout najdete i na těchto exponovaných místech svoji uličku a klidné zákoutí. Nepochybně to platí o přístavu – či spíše molu zvaném Amoudi, který je pod vesnicí (dnes již letoviskem) Oia. Pár místních hospod – taveren zde nabízí především čerstvé úlovky z moře, samozřejmě si je ještě živé vyberete a před vámi je naporcují a ugrilují. O přístavu v Amoudi kolují mezi cestovateli a v průvodcích legendy o jeho kráse rudých a zelenomodrých útesů a pochutinách, které nabízejí místní taverny. Přestože musíte překonat asi tři sta schodů dolů (z vesnice Oia) a pak totéž nahoru, a to s plným žaludkem a zmámeni vínem, zcela určitě to bude pro vás jeden z nejhezčích zážitků na Santorini. Nakonec ti odvážní a líní mohou cestu absolvovat na oslech. Je úžasné jít do přístavu Amoudi navečer – než zapadne slunce – nejdříve podráždit své chuťové smysly a pak stoupat na oslu či pěšky po schodech do vesnice Oia. A tam se nechat zmámit jiným úkazem – proslulým západem slunce z benátské pevnosti. Tím jak budete pomalu stoupat na vrchol k pevnosti, tak si západ slunce prodloužíte. Až se slunce zcela ztratí z obzoru, odměňuje barevné divadlo slunce a moře potlesk turistů. Na pohlednicích to vypadá jako kýč, ale je to nutné prožít, tleskat a zpívat..

Potom ještě určitě zajdete na pár skleniček vína a budete  i tančit  ….........

text a foto -Vl.Hájek

Fotogalerie