FILM POHLEDEM TEREZY HERZ POKORNÉ
Film ŠARLATÁN opět vrací diváky do kin a není vůbec divu. Vynikající, opravdu výjimeční filmoví tvůrci - režisérka Agnieszka Holland – scénárista Marek Epstein – kameraman Martin Štrba a – herec Ivan Trojan - se spojili, aby na pozadí těžkých dějinných událostí rozehráli originální a nesmírně silný příběh, inspirovaný životem přírodního léčitele Jana Mikoláška - muže, jež uzdravil na 5 milionů lidí.
Šarlatán je filmem, který diváka chytne už svým prvním záběrem a nepustí až do toho posledního. Neustále se odhalují nové a nové vrstvy složité duše hlavní postavy, která má na jedné straně obrovský dar léčit, na druhé bojuje, jak se silným egem, tak mnohými vnitřními běsy, což je namáhavé a bolestné - skrývá v sobě velikou vášeň. „Nikdy nechtěj dělat zázraky, chlapče, to lidé neodpouštějí!“ Tuto dávnou pravdu slyší mladý Mikolášek z úst ženy, jež ho učí diagnostikovat nemoc ze vzorku moče. Jenže jak se tomu může člověk s jeho schopnostmi vyhnout? Lidí nevědomích je většina a pak je zde lidská zloba, žárlivost, závist, zášť a zájmy a nezájmy mocných. Nutnosti léčit podřídí vše, fašismus a komunistická diktatura ho tak nutí stát se konformistou (jeho pacienty byli např. M. Bormann, který vedl Hitlerovu kancelář, nebo prezident Zápotocký....). „Nejtěžší trest je možnost volby“ říká po letech svému asistentovi a životnímu partnerovi Františkovi Palkovi ústy Ivana Trojana. Je nutno říci, že tu před sebou máme opravdový herecký koncert. Postavu Jana Mikoláška ztvárňují dva herci jedné krve. Naše naprostá herecká hvězda po stránce profesní, v civilu pak velmi skromný, opravdový, pokorný a hluboký muž - Ivan Trojan a jeho syn, majitel úžasného humoru a kultury vyjadřování, začínající herec - Josef. Ivan Trojan je ve svém projevu velmi minimalistický, intimní, uzavřený do sebe, což ovšem neznamená, že by se v jeho tváři nezrcadlila celá škála mnohdy rychle se střídajících emocí, a že by nedocházelo k přetlakům a výbuchům. Jde se svou postavou po dobu čtyřiceti let, a je proměněn do muže na sebe zcela soustředěného. Josef, jako mladý Mikolášek vržený do bojů první světové války, se teprve učí se svými běsy bojovat, je permanentně vystavován situacím, které ho formují. Neměl vůbec lehký úkol, ale zhostil se ho brilantně. Na otázku, zda-li byly situace, kdy se naprosto prolnul se svou postavou, odpověděl: „ Ano, nejsilněji ve chvíli, kdy je Mikolášek nucen střílet na kamaráda a bylo to velmi nepříjemné.“ Paní režisérka k tomu dodala, že když si pouštěla zvuk té scény, slyšela tam něco navíc, něco co zprvu neuměla identifikovat. Pak zjistila, že jde o tlukot Josefova srdce. A pak je zde nesmírně charismatický, naprosto vynikající slovenský herec Juraj Loj jako Mikoláškův asistent F.Palko. Jeho postava je měňavá, barevná, opravdová, hravá, plná síly, mužnosti a vnitřních i vnějších bojů. Agnieszka Holland se vyjádřila na jeho adresu slovy: „Jedním z nejlepších rozhodnutí filmu bylo obsadit Juraje.“ A nejde jinak, než s ní souhlasit. Člověk na něj rozhodně hned tak nezapomene. Jako ostatně na celý film.
Paní režisérka patří k předním osobnostem filmového světa, je majitelkou mnoha prestižních ocenění včetně několika Oscarových nominací. Své příběhy dokáže vyprávět nesmírně sugestivně a je jedno v jaké historické době se odehrávají, vždy zároveň zrcadlí i naši současnost, čímž s sebou přinášejí důležitá poselství. Jinak tomu není ani u Šarlatána. I on nám nastavuje zrcadlo, nese v sobě tajemství nevyřčeného, což nutí diváky klást si otázky... hledat odpovědi...
Film měl slavnostní premiéru na Berlínském mezinárodním filmovém festivalu a Evropská filmová akademie ho zařadila mezi nejlepší filmy roku - bude se účastnit letošního klání o zlatou sošku Felixe. Nezbývá než držet palce, tvůrcům popřát mnoho dalších úspěchů a vás s radostí pozvat do kina, věřte, že to za to stojí. T.H.P.