Stylenew na Expo 2015 - Miláno

Italské Miláno je už pěkných pár desetiletí hlavním městem světové módy. Letos je navíc i geniálním hostitelem Světové výstavy Expo 2015. Do Evropy se výstava vrací po 5 letech, prezentuje se na ní 145 zemí a  pokud  chcete do výstavního areálu nahlédnout, čas máte ještě do 31. října 2015.

Proč si nedopřát laserovou show? 

Energie pro život, potraviny pro planetu – v tomto duchu se letošní světová expozice nese. V jednotlivých pavilonech najdete impozantní spojení vědy a umění, pregnantního vědeckého uvažování a tvůrčích dotyků umělců. Myšlenka udržitelných zdrojů, energie, ale i možností rozvoje zemědělství v nejchudších oblastech světa je téma zásadní. Pro každého z nás by mělo být mottem dneška.

Výsledek je fascinující. Na Expu prožijete den v příjemném rauši. Poznáváte, ochutnáváte místní speciality, bez dechu sledujete doplňující kulturní programy.  Večer sotva stojíte na nohou, ale přesto máte pocit, že spoustu věcí jste ještě neviděli. Je jasné, že někde čarují peníze. Například pavilon Kataru, emirátu v Perském zálivu, si dovolí přímo doprostřed výstavní plochy umístit laserovou show. Ohromí, zaujme, přesto se můžete podívat i na to, jaké plodiny je možné v zemi pěstovat a co pro má pro její hospodářství význam. Brazilci si pro změnu pohráli už se vstupem do pavilonu. Dostanete se sem úžasnou cestou přes provazovou síť. Interaktivní prvek, který v sobě má vtip. Má nadhled. Před vstupem do Brazilského pavilonu stály fronty a lidé se už předem natěšeně usmívali. Síť pojme až 1000 lidí, do pavilonu se přes ni dostanou i starší a méně pohybliví lidé.  Je to věc, jakou si zaručeně zapamatujete!

Včelí úl a vůně čerstvě posečené louky

Čína, Korea, Japonsko – mistři inovativních technologií začínají mít stejně výjimečné postavení i v oblasti kreativity. Jejich nápady berou dech a výtvarné realizace a videoprojekce jsou neuvěřitelné. Holanďani naproti tomu zvolili jiný směr. Návrat do minulosti a půvab starodávné lidové pouti. Stařičké střelnice, dobové kolotoče, klauni, kteří hladí už laskavým výrazem zmalovaných tváří. Stánky s pivem a sýry z nejrůznějších koutů země. Pojednou jste v úplně jiném světě. S ulehčením si dáte pivo, kousek sýra a odpočíváte. 

Britský pavilon vás k sobě přivádí zručně zhotovenou loukou, kde voní květiny. Včely bzučí a sem tam kolem prolétne motýl. Udiveně se rozhlížíte. Jste nejistí. Co to bude? Máte pocit, že za chvíli si lehnete do trávy, budete vnímat její vůni a pozorovat nebe. Cestička vás ale přivádí k impozantní konstrukci obrovského včelího úlu. Britský umělec Wolfgang Buttress svým dílem vyjadřuje paralelu mezi ekologií včel a lidským společenstvím. Pro práci na výstavě si určil téma Feeding the Planet (Uživit planetu) a nápadem s včelím úlem ji geniálně rozvinul! 

Pavilon s vodou a věda

Český pavilon návštěvníky Expa vítá bazénkem - brouzdalištěm, který ve vedrech využila spousta lidí k osvěžení. Dominuje mu obrovský pták z dílny výtvarníka Jiřího Davida. V rámci Expa se v prostorách pavilonu světu představuje sedm českých vědeckých firem a ústavu. Třeba Ústav chemie a biochemie Akademie věd, kde si mohou připsat body za světově známé léky na malárii, žloutenku nebo AIDS, nebo Ústav experimentální botaniky AV ČR. Jako první na světě tu úspěšně vyřešili genetický kód pšenice. Představují se v dílech nejlepších současných umělců – kromě zmíněného Jiřího Davida  jsou to např. Jakub Nepraš, Jonáš Strouhal, Federico Diaz, Lukáš Rittstein nebo Martin Velíšek. Jejich díla jsou zajímavá, instalace také v pořádku. Přesto musím říci, že mi v našem pavilonu něco chybělo. Zřejmě právě nápad. Jiný pohled. Něco, co vás osloví, chytí a nepustí. Nápad, ke kterému se můžete v myšlenkách stále vracet.

Ministr kultury Daniel Herman na otázku novinářů, která se týkala velice malé dotace pro tvorbu Českého pavilonu na Expo 2015 odpověděl,  že raději podpoří kulturu doma než v zahraničí. Myslím, že pan ministr se zatraceně mýlí. Podpora české kultury znamená reálně zajistit takové finanční zázemí pro umělce, aby reprezentace země, v jejíž vládě ministr Herman sedí, byla na akcích ve světě co nejlepší. Musí k tomu ale mít podmínky. Jiná varianta není.

Strom života aneb to nejlepší na konec

Nápad nechybí expozici Angoly. Kromě plodin a hospodářských aktivit, které jsou pro zemi typické, najdete uprostřed pavilonu osvětlený baobab. Prezentují jej jako Strom života. Na kmeni stromu probíhá soustavná videoprojekce monologů angolských žen. Čtyřicet žen neustále hovoří. Vždy jedna, ale portréty ostatních nezhasínají. Sedí, dívají se na vás, sem tam si některá prohrábne rukou vlasy nebo si přejede rukou po tváři. Je to velmi sugestivní. Máte pocit, že jste s nimi. V místnosti plné žen, které dobře znáte a ony vám sdělují své příběhy. Své pocity, představy o nastavení světa, chodu rodiny i síle lidských vztahů. Hlavně ale mluví o hlubokém vztahu k Angole – své rodné zemi. Profesorky, básnířky, lékařky, spisovatelky, herečky, baletky, muzikantky, vědecké pracovnice, módní návrhářky, ale i matka osmi dětí, která celý svůj život zasvětila právě jim. Díváte se jim do tváří a jste úplně ohromení. Jsou krásné, inteligentní a energie, jakou z nich cítíte, je nekonečná. Hovoří klidně, bez emocí. Mluví s úsměvem. Lidé přesto zůstávají v úžasu před baobabem dlouhé chvíle stát. Stojí a tiše poslouchají.

Angolský pavilon potvrzuje pravdu rčení „V jednoduchosti je krása“. V rámci Světové výstavy Expo 2015 je pro mě číslem jedna. Za unikátní nápad, ale hlavně za odvahu, s níž africká země dokázala sílu své expozice postavit výhradně na ženách. Neváhala je ocenit, poděkovat a důstojným způsobem vzdát hold. Ukázala okolnímu světu, že poměry v zemi se mění a do budoucna s tím máme rozhodně počítat.

Alena Štrobová

Foto: Pavel Štrob

Fotogalerie