Říká se, že každý z nás je nahraditelný, ale není to pravda! Každý je naprostý originál, jehož životní cesta je jedinečná, neopakovatelná a unikátní v tom, že o valné většině svých životních kroků si rozhoduje výlučně sám za sebe. Stejně jako tomu bylo v případě francouzské legendy, přezdívané Napoleon šansonu, nositele Césara za celoživotní dílo, podle CNN umělce století, zpěváka, herce, hudebního skladatele, textaře, písničkáře, držitele nejvyššího francouzského vyznamenání – Řádu čestné legie, diplomata i podnikatele arménského původu Charlese Aznavoura. O víkendu opustil náš pozemský svět a NIKDO NIKDY ho nemůže nahradit. Jeho jedinečnost a neopakovatelnost projevu. Jeho smutné oči, nostalgický výraz ve tváři, stejně jako tak charakteristický hlas…
Zpíval v šesti světových jazycích, natočil 52 alb, kterých se napříč světem prodalo přes 180 milionů. Na prkna koncertních sálů ho přivedla Edith Piaf, další legenda, s níž se osobně přátelil přes 20 let, osm let s ní žil v jednom domě, ale vždy byli pouze přátelé. Jak se říká: Přátelé na život a na smrt. „Pokynula mi prstem. Šli jsme spolu na skleničku a ona mi nabídla, ať dělám s ní. Díky ní jsem se poprvé podíval do Spojených států a naučila mne spoustu užitečných věcí…“ Společně absolvovali na 400 koncertních vystoupení v 50 zemích světa! Aznavour složil přes 1200 písní, které zpívali Edith Piaf, Gilbert Bécaud, Fred Astaire, Frank Sinatra, Ray Charles, Sammy Davis Jr., Elton John, Céline Dion… Natočil přes 60 filmů a vždy tvrdil, že se cítí být v prvé řadě hercem, nikoli zpěvákem. V roce 2006, krátce po jeho 82 narozeninách oznámili promotéři jeho rozlučkové turné, i když on sám s tímto označením absolutně nesouhlasil a koncertoval dál… Chtěl až do svých 100 let, což by pro něj, dle jeho vlastních slov, nebyl žádný problém.
Je neuvěřitelné, co všechno tento malý a přitom obrovský pán dokázal. Vše, co kdy udělal, vycházelo z jeho vlastního intuitivního rozhodnutí. De facto ho vůbec nezajímalo, co na to řeknou ostatní, protože ON věděl. Jeho otisk a stopa jsou jednou pro vždy nesmazatelné a pro miliony lidí nezapomenutelné. Někdo může namítat, že šansony, které interpretoval, jsou příliš nostalgické, ano, je to tak, ale v jeho provedení se pokaždé jednalo o kousek života, pocitu vloženého do stopáže té, či oné skladby. Osmého listopadu mělo odstartovat jeho letošní exkluzivní turné: AZNAVOUR: APRÈS UNE TOURNÉE TRIOMPHALE, které mělo vyvrcholit závěrečným koncertem v sobotu 15. prosince ve Strasbourgu. Napoleon šansonu ale v naplánovaných městech a termínech nezazpívá. Nemůže. V tuto chvíli je totiž zaneprázdněn zkouškami na své historicky PRVNÍ turné ve zcela jiné dimenzi, kterou můžeme označit přívlastkem: nebeská. A všem, kteří Aznavoura tak rádi poslouchali, nezbývá nic jiného, než litovat, že jeho „nebeské turné,“ které bude mít bezesporu takový ohlas, že se budou muset přidávat další a další a další koncerty, neuvidí, ani neuslyší. Každopádně útěchou jim může být fakt, že ve chvíli, kdy také překročí tu nikdy nepoznanou hranici mezi pozemským světem a tím následným, můžou si okamžitě „zaletět“ k nejbližší nebeské pokladně a zarezervovat si místo na nejbližší nebeské vystoupení pana Charlese Aznavoura…
Text: Lubomír Nečas, Foto, fotokoláž: STYLEnew.cz, archiv AznavourFoundations, France