23.11.2024 má svátek: Klement
„Voda má tvar určený tím, v čem zrovna v dané chvíli je. Voda může být velmi příjemná, ale je to také nejmocnější tvárná síla vesmíru. Taková je přeci i láska. Nezáleží na tom, do jakého tvaru vkládáme lásku – je-li to muž, žena, nebo jiné stvoření.“ Guillermo del Toro
Tvář vody (The Shape of Water) je film o lásce a také pěkný nervák. Film pro poety, romantiky, lidi citlivé a snící, kteří dokáží žít fantazií, ovšem na své si mohou přijít i sadisté. Není to film pro cyniky a striktní realisty. Fantaskní svět spisovatele, scénáristy, producenta a režiséra Guillerma del Toro je plný něhy i jejího opozitu, pojí se v něm vše, co člověka a jeho svět tvoří a tvořit může. Je zrcadlem morálky i úchylek lidské psyché.
Tvář vody je „pohádka“ v šatech, které zde ještě nebyly - Pannou a netvorem ve zcela jiné podobě. Příběh se odehrává v Americe r.1962. Němá dívka jménem Elisa, žije sama ve stereotypu všedních dní. Každý má svůj rituál a pevný řád. Blízcí jsou ji pouze dva lidé – Giles její soused, stárnoucí malíř reklam a Zelda s níž pracuje jako uklízečka v tajné vládní laboratoři. Právě probíhají experimenty a podivuhodným obojživelným monstrem, nalezeným v Amazonii, o kterém se ví pouze to, že jej domorodci považují za Boha. Podobá se člověku, avšak pro vedoucího výzkumu vládního agenta Stricklanda je velmi nebezpečnou zrůdou, pouhým biologickým materiálem. Elisa naváže s tímto ve skutečnosti velmi citlivým tvorem, nesoucím v sobě základní vlastnosti vody, vztah. Jejich řečí se stanou gesta a emoce. Voda, jak známo, nepřijímá pouze tvar nádoby, ve které se nachází, ale především energie každého s kým přijde do kontaktu. Odráží jak jeho agresivitu, osamělost, tak bezpodmínečnou lásku - dokáže ublížit i léčit. Stejně je tomu i u této bytosti. Přátelství s Elisou se začíná měnit v lásku, ale ve stejný čas je také rozhodnuto o její brutální likvidaci. Elisa začne okamžitě jednat. Jedinou možností záchrany je únos, a protože se nacházíme v době studené války, tudíž i ve světě špionů, najde pomoc, mimo svých dvou přátel, i u jednoho z nich – ruského špiona Dimitrije.
Film Tvář vody nám ukazuje čím jsme a čím bychom mohli být. Je především krásným výtvarným dílem, a krásně poetický je i kratičký dotek – vzpomínka – na Amélii z Montmartru, jež s Elisou dokonale ladí, a svým milovníkům vykouzlí úsměv na tváři. Tím v žádném případě nemyslím, že by v ní pan režisér hledal inspiraci, stejně jako ji nehledá u hrdinů filmů Tarantinových. Obě polohy má tento mexický režisér v sobě pevně zakořeněny již dávno, což můžeme sledovat od samého počátku jeho tvorby. Důkazem jsou například Geometrie, Stroj času, Faunův Labyrint, Hobit, Hellboy, Blade2, Purpurový vrch... V hlavní roli je naprosto skvělá držitelka mnoha hereckých cen včetně Oscara - Sally Hawkins. Pro ni také Guillermo del Toro svoji Elisu psal. V kostýmu jejího partnera, jež je atletický, tvrdý, něžný a sexy, je schován mim a herec Doug Jones. K tvorbě masky této bytosti pan režisér říká: „Museli jsme hledat kreaturu, do které se zamilujete. Tvora, který tu ještě nebyl. Je inteligentní a má atributy přitažlivosti.“ Na otázku, co bylo stěžejní při výběru ostatních herců odpovídá: „ Oči – tam je kompletní charakter jejich postav.“ A je vskutku pravdou, že je všechny zrcadlí dokonale. Patří Octavii Spencer ( Zelda), Richardu Jenkinsovi (Gils), Michaelu Shannonovi (Strickland), Michaelu Stuhlbargovi (ruský špion) ...
Tvář vody již získala ocenění na mnoha festivalech, mezi nimi i hlavní cenu v Benátkách a tam, jak známo, o vodě něco vědí. Zlatý glob za režii pan režisér už také má, takže zbývá, co se filmových cen týče, pouze klání z největších - udílení Oscarů. Konkurence je tentokrát opravdu veliká a jelikož soutěže umělecké, jsou především soubojem vkusu a často odrazem momentálních nálad uvidíme, ke komu se paní Štěstěna v té které kategorii přikloní. Tvář vody jde do boje s třinácti nominacemi, což je množství jednoznačně největší. Zvu vás tedy do kina na film jednoho z nejlepších režisérů fantastických filmů světa a přeji zážitek, který vám způsobí sny hezké a ne ty horrorové. Jak pohádky končí víme, ale...
A ještě jedna rada z oblasti vědy: nepijte nikdy čistou vodu jste-li rozčílení, naštvaní, navztekaní, máte špatné myšlenky – voda vaše emoce vždy umocní.
