VÍLY Z INISHERINU

  Sotva se film Víly z Inisherinu objevil na plátnech kin, začalo se o něm hovořit jako o nejlepším snímku roku. Premiéru s patnáctiminutovými standing ovation oslavil na Benátském filmovém festivalu, Zlatý glób za nejlepší scénář, nejlepší celovečerní film v žánru komedie a nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli již má také, kolik z devíti Oscarových nominací ve zlatou sošku promění, se teprve dozvíme. 

Ovšem tohle vše, jistě není hlavním cílem autora filmu – scénáristy, dramatika  a režiséra Martina McDonagh a jeho tvůrčího týmu. Tím je vyznání lásky magii nádherné irské krajiny a člověku v ní „uvězněnému.“  Před sebou máme mnohovrstevný, velmi intimní příběh, kde se střídá tvrdost s něžnou melancholií, bolest zlomených srdcí s humorem. Černý humor pana režisera je divákům dobře znám, a i zde, stejně jako u předchozího, již kultovního McDonaghova filmu Tree Bilbords Outside Ebbig, Missoury, plní funkci záchranné brzdy. Je odlehčením v příběhu plném emocí, který nastavuje zrcadlo lidskosti - lidství v člověku. Věčná otázka „Kdo je ve skutečnosti oběť a kdo agresor?“ zde visí ve vzduchu stejně jako tichý teror, touha, láska, zoufalství, sny a představy. Jde o to, co vše se může stát, když jeden celoživotní přítel řekne z ničeho nic druhému, že už ho nemá rád, aby na něj už nikdy nemluvil. A co se může stát se také stane… nebo nestane.

Svůj příběh, zasazený do r.1923, kdy probíhala v Irsku občanská válka, Martin McDonagh napsal hlavním protagonistům na tělo a není tedy divu, že po celou dobu sledujeme naprosto úžasný a výjimečný herecký koncert. Colin Farrell (Pádraic) nemá možnost na plátně vydechnout, Brendan Gleeson (Colm) je majitelem ohromného charismatu, který propůjčuje jeho minimalistickému projevu nesmírnou sílu a prezenci, a jeho “klid“ nedá vydechnout nikomu. Vynikající jsou Kerry Condon v roli Pádraicovi sestry Siobhán a Barry Keoghan jako jeho poněkud narušený kamarád Dominic. I na ně divák hned tak nemůže zapomenout, i oni dokonale splynuli se svými postavami a místem, kde se příběh odehrává. Tím je malebný ostrov Inishmore, který si pan režisér zamiloval: „Chtěl jsem právě tady jednou natočit nejkrásnější film o Irsku. “ říká ve svých rozhovorech. V příběhu nese ostrov jméno Inisherin a je místem odlehlým od veškerého světa dění. Válka sem doléhá vzdáleně, jen tu a tam je slyšet výbuch, či výstřel, čas plyne svým vlastním tempem, aby ještě podtrhl roli, která tomuto místu ve filmu náleží. Nelze nezmínit kameramana Bena Davise. To on vtisknul obrazu neopakovatelnou atmosféru, čímž ještě posílil emoce jak postav na plátně, tak diváků v sále. Diváků sledujících příběh dvou přátel „nepřátel“ a všeho kolem nich. Víly z Inisherinu…nebo bludičky…nebo sirény…

Fotogalerie