23.11.2024 má svátek: Klement
Třináct filmových kotoučů nalezených v Rakouském filmovém muzeu a téměř 5 hodin záznamu, vesměs z let 1934 až 1937. Unikátní záběry z počátků pražské zoo i z jiných míst. Neznámý autor a neznámá žena.
Velmi vás prosíme, abyste u fotografií a filmových ukázek vždy uváděli kredit, který je uveden níže u jejich popisků.
Kdy byly filmy natočeny a co zachycují?
Většina záběrů podle našich dosavadních poznatků vznikla v letech 1934 až 1937. Pouze jeden z filmů byl pořízen až v roce 1945 (v něm již není žádný záběr ze zoo).
Největší prostor je ve filmech věnován Zoo Praha. Obsahují naprosto jedinečné záběry jejího zakladatele a prvního ředitele prof. Jiřího Jandy, jeho manželky i spolupracovníků. Zachycena je i řada zvířat počínaje slonem Babym a konče gepardem Mignonem. Se zvířaty si často hraje či je krmí žena, která byla partnerkou autora filmů. Ten však zaznamenal i činnost chovatelů, například transport šelem do nového lvince. Tyto filmy jsou o to cennější, že zachycují první období existence Zoo Praha, ke kterému existuje jen velmi málo obrazových materiálů. Mimochodem, ve dvou sekvencích se objevuje i slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová, která byla velkou příznivkyní Zoo Praha.
Značná plocha je ve filmech věnována také výletům a dalším aktivitám jejich autora a partnerky.
Konečně na jednom kotouči – patrně z roku 1937 – jsou zachyceny armádní aktivity, například zkoušky fosforových granátů, a vojenské prostředí se objevuje i v sekvenci filmu z roku 1945.
V jakém jsou filmy formátu?
Dvanáct filmů je černobílých a byly natočeny v amatérském filmovém systému Pathé Baby, který nemá perforaci na okrajích pásu, nýbrž uprostřed mezi políčky. Francouzská společnost Pathé ho představila roku 1922. Jeho šířka byla 9,5 mm, ale centrální perforace umožnila, že plocha jednoho políčka je téměř stejná jako u 16 milimetrového filmu. Tento systém si na dlouhou dobu získal velkou oblibu a až po druhé světové válce ho vytlačil 8 milimetrový film od Kodaku.
Jeden kotouč v rozsahu necelých deseti minut byl natočen barevně, a to v britském systému Dufaycolor. Ten byl uveden na trh v roce 1932 a až do skončení jeho výroby koncem 50. let ho využívali především filmoví amatéři.
Kdo filmy natočil a kdo se ve filmech nejčastěji objevuje?
Autorem filmů byl podplukovník Československé armády, který je v nich i opakovaně zachycen, a to jak v soukromí, tak v Zoo Praha. Jeho totožnost se nám přes veškeré úsilí zatím nepodařilo zjistit a hlavním smyslem tiskové konference je proto oslovit veřejnost s prosbou o pomoc při jeho identifikaci.
Na filmech je velmi často zachycena žena, s největší pravděpodobností partnerka výše zmíněného plukovníka. Zpočátku jsme se domnívali, že jde o Jarmilu Klatovskou (1899–1995), dceru prof. Jiřího Jandy z prvního manželství. Bohužel později získané fotografie z různých období jejího života tuto domněnku vyvrátily. Chceme proto pomoci i s pátráním po její identitě.
Proč se filmy objevily až nyní?
Ve sbírce Rakouského filmového muzea jsou filmy již od roku 2011, kdy je tam odprodal sběratel, který si přeje zůstat v anonymitě. Pořídil je patrně na bleším trhu.
Stefanie Zingl kontaktovala ředitele Zoo Praha Miroslava Bobka poprvé 7. října 2022, kdy se snažila zjistit podrobnosti o výše zmíněném barevném filmu a okolnostech jeho vzniku.
Jak filmy použijeme?
Rádi bychom na základě nalezených filmů zpracovali obrazovou publikaci, která by dokumentovala první léta fungování Zoo Praha, představila její pracovníky i jejich fungování a ukázala tehdy chovaná zvířata.
Současně plánujeme dlouhodobou výstavu v Gočárových domech, která by evokovala dobový biograf a vedle množství fotografií by nabídla i projekci vybraných částí filmů.
Popisky filmových ukázek
V01: Prof. Janda si ve správní budově zoo hraje s „opičkou“, za ním jeho manželka Ludmila. Z filmu V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V02: „Neznámá“ – žena, která se ve filmech objevuje nejčastěji, podle všeho manželka jejich autora – tamtéž. Z filmu V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V03: Autorem filmů byl podplukovník Československé armády, jehož totožnost jsme zatím nezjistili. Občas ale předal kameru manželce či někomu z okolí. Zde se nechal natočit s gepardem Mignonem. Z filmu V zoologické zahradě. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V04: Spodní část areálu Zoo Praha kolem poloviny 30. let. Z filmu V zoologické zahradě. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V05: Stěhování šelem do nového „lvince“ v létě 1936. Z filmu V trojské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V06: Slon Baby „při koupeli“. Z filmu V trojské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V07: Pan podplukovník opět před kamerou, tentokrát u klece s papouškem. Z filmu Při umělém světle. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
V08: Pan podplukovník s papouškem. Z filmu Při umělém světle. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
Popisky fotografií
F01: Titulek jednoho z filmů – V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F02: Prof. Janda si ve správní budově zoo hraje s makakem, za ním jeho manželka Ludmila. Z filmu V pražské zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F03: „Neznámá“ – žena, která se ve filmech objevuje nejčastěji, podle všeho manželka jejich autora. Ze záběrů vyplývá, že byla blízká rodině prof. Jiřího Jandy. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F04: „Neznámá“ s dr. V. J. Staňkem, asistentem prof. Jiřího Jandy. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F05: Podplukovník Československé armády, který byl autorem filmů, občas předal kameru své manželce či někomu z okolí. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F06: Hroch Petr s chovatelem. Snímek z původního pavilonu tlustokožců, který stával na místě dnešní expozice lemurů. V pozadí správní budova zoo. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F07: U koní Převalského. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F08: Slon Baby pomáhá při stavebních pracích. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F09: Lachtani Batul a Hýta, které pražské zoo věnoval Vlasta Burian. Záběr musel být pořízen mezi 10. červencem 1934, kdy byli oba lachtani přivezeni, a 15. říjnem 1935, kdy Batul uhynul. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F10: Stěhování šelem do nového „lvince“ v létě 1936. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F11: Chovatel Bohumil Krinert s nosorožcem Maxem v původním pavilonu tlustokožců. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F12: „Neznámá“ obdivuje tygřata. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F13: Zakladatel a první ředitel Zoo Praha prof. Jiří Janda s tygřetem. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F14: „Neznámá“ se ve filmech objevuje s nejrůznějšími zvířaty, zjevně byla v zoo nejenom častou, ale také prominentní návštěvnicí. Její totožnost jsme přesto doposud nezjistili. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F15: Pan podplukovník opět před kamerou a nikoli za ní – hraje si s gepardem Mignonem. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F16: Jedna ze sekvencí zachycuje chytání a transport lachtana. Tehdejší postupy byly diametrálně odlišné od dnešních. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F17: Slavná prvorepubliková herečka Zita Kabátová se nechala natočit s medvíďaty. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F18: „Neznámá“ v detailním a barevném pohledu. Podaří se nám zjistit, o koho šlo? Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F19: Pan podplukovník v soukromí, patrně ve své pracovně. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
F20: Pan podplukovník s papouškem. Jak je zřejmé, experimentoval i s natáčením při umělém osvětlení. Zdroj: Sbírka Rakouského filmového muzea
Zpracoval: Miroslav Bobek
