Nechte se překvapovat přírodní, historickou, vědeckou i záhadologickou podívanou na Prima ZOOM.
10. 5. 21.00 – Poslední duel
V srpnu 1826 se respektovaný obchodník za úsvitu sešel se svým bankéřem. Jejich neshody okolo přečerpání účtu vedly k duelu na smrt. Jako zbraně si vybrali pistole. Bankéř byl bývalým vojákem a jako takový skvělým střelcem. Obchodník naopak v životě nevystřelil ze zbraně. Bankéř byl předkem hlavního politického korespondenta BBC Jamese Landalea, který v dokumentárním filmu kráčí po stopách smrtícího Posledního duelu.
11. 5. 21.00 – Léto ledních medvědů
Lední medvědi jsou králové divoké Arktidy. Přizpůsobili se životu na sněhu a ledu. Nehostinné podmínky zdánlivě bez života se staly jejich královstvím. Ledním medvědům se na zamrzlém oceánu daří skvěle. Loví mořské savce, kteří se vynoří, aby se nadechli, nebo vylezou nad hladinu, aby si odpočinuli. Někteří lední medvědi dokonce celý život nevkročí na pevninu. Přesto existuje jedno místo, kde jiní medvědi stráví na pevnině dlouhé letní měsíce. Jak přežívají v prostředí, které neznají? A bylo by možné, aby se jejich nově nabyté schopnosti staly klíčem k přežití celého druhu v dobách čím dál teplejšího klimatu?
12. 5. 23.00 – Arlberg: Skrytý ráj
Na hluboce zasněžené svahy dopadá další sníh. Na strmých horských hřebenech vytvořil vítr závěje bizarních tvarů. Dole pod nimi dolehla tíha této mrazivé krásy na švýcarské borovice. Arlberg je zosobněním idylicky krásné zimy a zároveň kolébkou arktického lyžování. Tento proslavený lyžařský resort, který spojuje tyrolské Alpy s Vorarlberskem, však nabízí ještě mnohem víc.
13. 5. 20.00 – Svět světélkujících tvorů
Miliony let před tím, než Thomas Edison rozsvítil první elektrickou žárovku, vyzbrojila matka příroda širokou škálu druhů od medúz po světlušky jejich vlastním interním zdrojem osvětlení. Teprve teď se vědcům daří odhalit biologická tajemství těchto druhů a využít je mnoha různými způsoby – včetně stopování rakovinotvorných buněk, zjišťování infekcí, nebo dokonce využít je jako osvětlení celých měst. Tomuto skvělému jevu se říká bioluminiscence a vyskytuje se jenom u jednoho procenta tvorů na Zemi. Lidem se poprvé v dějinách daří využívat miliony let evoluce ve vlastní prospěch.
14. 5. 21.00 – Hulmani: Poslední svého druhu
Hulmani patří k nejvíce ohroženým živočišným druhům na světě. Jejich populace je malá a míst, kde se vyskytují, není mnoho. Největší hrozbu představují nemilosrdní, nezodpovědní pytláci. Kvůli jejich opovrženíhodnému počínání od 60. let klesla populace hulmanů z původních 2 500 až 2 800 opic na pouhých 50 posledních jedinců svého druhu. Budoucnost hulmanů je v kritickém ohrožení. Každý hulman je vzácný a nesmírně důležitý. Ale jisté dvě nepředstavitelně cenné samičky zosobňují šanci svého druhu na nový začátek. Začala mezinárodní operace na záchranu hulmanů.
14. 5. 23.00 – Hledání ztracených obrů (Obří záhada)
Dva těžce pracující kameníci Bill a Jim Vierovi narazili před několika lety v lesích Massachusetts na něco, co jim navždy změnilo život a může změnit také naše dějiny. Bratři Vierovi našli propracované kamenné stavby a tunely, které by mohly být stopou po ztracené civilizaci – takové, o které se nezmiňují žádné historické prameny. Další průzkum místa vedl k ještě mrazivějšímu objevu: v srdci této ztracené civilizace žily obří humanoidní bytosti, dávní vládci Severní Ameriky. Dokumentární seriál Hledání ztracených obrů sleduje bratry Vierovy, jak otevírají tajné komnaty, vstupují do podzemních tunelů a zkoumají záhadné pohřebiště. Snaží se najít jedinou kost, jediný vlas, kousíček lidského DNA, díky kterému by mohli odhalit dosud utajenou kapitolu nejen americké historie.
15. 5. 23.00 – Radost z náhody
Matematickou pravděpodobnost jsme nikdy předtím nevyužívali tak často jako dnes. Pojišťováci se snaží vypočítat, jak reálné je, že se dožijeme devadesátky. Banky hodnotí, jak velká bude příští rok inflace. Věříme, že naše životy ovlivňuje nějaký „osud“. Profesor Univerzity v Cambridge David Spiegelhalter se snaží shrnout, co přesně náhoda je a jakou roli hraje v našem moderním světě. Nebojí se přitom položit několik základních otázek: jak to, že čím starší jsme, s tím delším životem můžeme počítat?