Známý i neznámý Robert Vano slaví 70 let. Portrét fotografa, jehož život nikdy nebyl černobílý

Začínal od nuly a stal se umělcem světového jména. Dotýkal se nejslavnějších mužů i nejkrásnějších žen, potkal největší ikony světového šoubyznysu. Vydělával tisíce dolarů denně, a přesto nikdy nezbohatl. Dokumentární portrét charismatického fotografa režiséra Adolfa Ziky Robert Vano – Příběh člověka uvede k jeho životnímu jubileu v premiéře ČT1 v úterý 1. května ve 21.25 hodin.

Chtěl se stát hercem, ale nevzali ho na DAMU. Pak přišel povolávací rozkaz, a tak odešel z tehdejšího Československa do Itálie, aby se zbavil života pod dohledem komunistického režimu. Následovala cesta do vytoužené Ameriky, která mu učarovala. Časem se stal nejlepším kadeřníkem ve Filadelfii, v legendárním Studiu 54 se potkal s Andym Warholem. Po patnácti letech drogové závislosti byly u konce jeho síly i jeho slibná kariéra.

Nevzdal se a stal se vyhledávaným vizážistou módních fotografů. Mediální pozornosti se mu dostalo až po návratu do jeho rodné vlasti, ale už jako prošedivělému charismatickému pánovi s americkým pasem. „Sláva mi dala to, že můžu dělat věci ze své touhy, nemusím dělat to, co nechci. Ale možná, kdybych nebyl slavnej a žil jak žil, že nemám rodinu – manželku, psa, porsche, chatu, loď, tak na Májku a rohlíky si furt vydělám. Říkal mi už pan fotograf Horst, že jestli dělám pro peníze, tak člověk ztratí svoji svobodu. A když dělám pro svoji svobodu, tak peníze přijdou. A u fotografa přijdou po tý šedesátce,“ říká v dokumentu Robert Vano.

 „Robert je pro mě tak trochu ‚Malým princem‘ dnešní zmatené doby. Film Robert Vano - Příběh člověka, pro mě osobně zcela vybočuje z kategorie životopisných dokumentů, neboť jeho přístup k životu nebyl nikdy řízen ocelovou vůlí a odhodláním, jak jsme u významných lidí zvyklí. Divák se totiž potká s někým, s kým se může ztotožnit daleko snadněji ve vztahu k vlastnímu životu, než by to mohlo být u častých biografií významných osobností,“ uzavírá Adolf Zika.

 

 Upoutávka je k dispozici pod tímto odkazem: https://we.tl/PedvZAaYbW

Fotografie : Dagmar Hájková a archiv Roberta Vana

Fotogalerie