Film z Paříže do Paříže vypráví příběh dvou židovských bratrů, kteří odkázáni sami na sebe mají přežít v nacisty obsazené Francii válku. Jednomu je 10let, druhému o dva více. Jde o příběh důležitý, silný, točený pro dětské oko, tím pádem je to jeden z „nejjemnějších“ filmů svého druhu. Přesto však nepopírá brutalitu války, hrůzy které přináší a to jak fyzické, tak psychické. Vše je zde zobrazeno, ale formou, kterou mohou děti pochopit a přesto jsou mnohého zrůdného lidského chování s ní souvisejícího uchráněni.
Jde o skutečný příběh , který je skvěle natočen kanadským režisérem Christianem Duguay podle autobiografické knihy spisovatele Josepha Joffo. „ Kniha mne zaujala přesvědčivým a silným příběhem o houževnatosti dvou malých kluků. Příběhem vyprávěným optimistickým pohledem dětí, příběhem o světě, který je obklopuje a jehož realita je doběhne.“
Radostný svět plný her a dobrodružství Maurice a Josepha končí ve chvíli, kdy jim maminka musí přišít na kabáty žlutou židovskou hvězdu. Hitler obsazuje Francii a rodina dvou hlavních představitelů se musí rozdělit. Jedině tak mají možnost přežít Hitlerovu genocidu. Útěk z Paříže se všem podaří, aby se opět sešli ve slunné Nice a ještě jednou zažili společné šťastné okamžiky, než je okupanti opět rozdělí. Kdo se domů vrátí a kdo ne neprozradím, doufám totiž, že se na film se svými dětmi podíváte, nebo si třeba přečtete knihu jejímž autorem je jeden z hlavních aktérů příběhu. Je to příběh dojemný, krásný a nese v sobě naději, která je tak důležitá, ne jen v čase válek. Vypráví o rodině, která má své zásady a zákony, jež mohou chránit životy i když znamenají především velikou bolest a je třeba důvěry všech, aby se mohl naplnit osud způsobem, alespoň částečně šťastným. Představuji vám film, který ve vás zůstane, hlavně díky jednomu z hlavních představitelů. Protože tvář tohoto malého herce se vám prostě vryje do paměti. Dorian Le Clech je jeho jméno a jistě o něm hodně uslyšíme. Je ovšem nutno říci, že všichni hrají výborně , jsou doboví a přesvědčiví a dokonale zprostředkují, co scénář nabízí. Pan kameraman Christophe Graillot a hudební skladatel Armand Amar pak dokreslují a podtrhují vše již dané.
Přeji vám tak silný zážitek, jaký jsem měla z filmu já.
Děti mají vědět, co se událo, co je možné, co se může stát, aby se mohly chránit ... aby byly chráněny...