21.12.2024 má svátek: Natálie
DOPIS CYRANOVI
fotografie Vlado Bohdan
Zuzana Maléřová nás hned svým úvodním textem nazvaným Dopis Cyranovi uvede do světa své nové knihy, plné ojedinělých dopisů. Jedny nazvala "cyranovskými" neboli dopisy v zastoupení, což jsou dopisy, které mnoho let psala jménem někoho jiného. Tak jejím slovem promlouvá dcera k matce, žena k muži, přítel k přítelkyni, bratr k sestře a podobně. Dopisy jsou určeny takovým osobnostem jako je např. Táňa Fischerová, Naďa Konvalinková, Jana Synková, Nina Divíšková, Ivan Trojan, Ladislav Frej, Věra Galatíková, Jaroslav Dušek a další. Druhou část tvoří neodeslané dopisy, které napsala autorka sama za sebe svým nejbližším, rodině, přátelům i těm, kteří už odešli - Otovi Pavlovi, Libuši Geprtové, Stelle Zázvorkové. ..Tyto texty jsou silným vstupem do autorčina osobního života, ale prostřednictvím jejího otce, maminky, muže, dětí vlastně do prožitků nás všech. Třetí kapitolu představují dopisy ve verších, poetická tečka za hlubokými, citovými a dramatickými příběhy v dopisech, které čtenáře - s naléhavostí autorce vlastní - zcela jistě osloví.
Součástí i výtvarně krásně pojaté knihy jsou fotografické ilustrace Vlada Bohdana z cyklu Stínohry. Knihu vydalo Nakladatelství Čas.
Pokřtěna byla 17.února 2015 v Divadle Ypsilon u příležitosti autorčin jubilea. Kmotry knihy byly přední osobnosti tohoto vynikajícího souboru - Jiří Lábus, Jan Jiráň a Pavel Nový, blahopřát přišla celá řada významných umělců - herci Naďa Konvalinková, Emma Černá, Jan Potměšil, Táňa Fischerová, Jaroslav Dušek, Iveta Dušková, Adéla Kačerová s rodiči Ninou Divíškovou a Janem Kačerem, zpěvačka Jitka Zelenková a další. Texty Zuzany Maléřové zpívala její dcera Alžběta Bohdanová v doprovodu Jana Jiráně a Vratislava Zochra.
Mezi gratulanty nechyběli ani zástupci fotbalové Dukly, neboť autorka celým srdcem patří k tomuto klubu. V uplynulých letech pro Duklu připravila dva mimořádné cykly. Prvním byly Příběhy z tribuny, na jejichž základě vznikla velmi úspěšná kniha plná velkých příběhů "odžitých" pod střechou Julisky. V Dukle končí i děj její knihy Proč kluci milují fotbal. A mnohým z Vás visí na zdi krásný nástěnný "čtecí" kalendář, "kniha na stěnu" - Celá Dukla čte (a píše), kterým Zuzana Maléřová shrnula celoroční setkávání s malými i velkými hráči a hráčkami, se kterými sepsali jejich životní pocity, strachy i naděje.
Nová kniha Dopis Cyranovi (intimní příběhy v dopisech) už nyní sklízí silné ohlasy. Autorkou jejího doslovu je herečka Táňa Fischerová, která v něm mimo jiné napsala:
"Nedávno jsem přijala, trochu s údivem sama nad sebou, Zuzanino pozvání na Duklu, na setkání s kluky, kteří hrají fotbal, a s jejich trenéry. S údivem proto, že jediná věc, ke které nemám blízko, je sport a samozřejmě fotbal. Díky ní jsem objevila nádherné lidi, krásné vztahy a silné lidské příběhy těch, kteří kluky vedou k fair play, vytrvalosti, kamarádství a také dobrým sportovním a školním výsledkům. Stala se ze mne přívrženkyně Dukly a obdivovatelka všech, kdo v ní zasévají tato krásná semena. Ostatně i její knížka na toto téma – Příběhy z tribuny – vzbudila oprávněný zájem. Zuzana Maléřová se jako nikdo jiný citlivě dotýká bolesti, aby nám všem dala prožít naději a radost z aktivního uchopení našich životních údělů. Je neuvěřitelné, jak na jedné dvou stranách dokáže v lidech objevit velký příběh jejich života. Každý život je velký a každý jedinečný. Talent, který má, její úspornost slov a síla citu, schopnost najít v každém člověku onu zlatou žílu, je nevšední a vzácný. Zkrátka... Zuzana je proutkař. Kdo má potřebu napít se čisté, oživující pramenité vody, ať si otevře i tuto její novou knihu."
Zuzana Maléřová – Dopis Cyranovi
Motto: Umění dopisovat si, sdělovat a sdílet se korespondencí - bylo v minulosti svého druhu tvorbou. (Technické prostředky – jak vidíme – tuto fazónu dialogu přes dálku hubí až zhubí). Ovšem i ke škodě literárních forem. A že bylo tam co číst (Jesenská - Kafka, Neruda – Světlá, Beethoven – „Nesmrtelné milence“) atd. a jiné… Mně například unikátní korespondence Flaubertova převyšovala jeho dílo prozaické… Dopis je velká miniatura, intimní, subjektivní do dřeně, zhusta bolestně otevřená, jindy ale naopak magická šifra.
Už rozsáhlé dílo Zuzany Maléřové okamžitě vyprovokuje otázku v čem je její osobitost. Ovšemže v osobnosti samé; ve všech knihách nejen patrné, ale silně a právem se prosazující. A druhý důvod: žánrová nápaditost, nekonvenčnost, dokonce objevitelství forem jak vyprávět. Naposled projevila tuto svou mohutnost v knize „Dopis Cyranovi“. Všimněme si: nedoručitelný dopis, neboť bytosti neexistující, protože jen fiktivní postavě divadelního textu jeviště. Už to proč si ho zvolila a proč je jejím hrdinou – Maléřovou charakterizuje: Rytíř etiky. Jeho sebeobětování. Romantická duše, vřelé srdce. Má k němu až adorativní vztah – a právem: Cyrano nemůže nikdy umdlít jako model moudrého humanisty a básníka slovem i životem.
A od momentu, kdy napsala Cyranovi, se odvíjel vzrušující nápad a epistolografický fígl a vlastně žánrový objev – psát dopisy za jiné a jiným.Vyjde z reálných bytostí, nejčastěji z okruhu svých přátel a píše (posléze jistě s jejich imprimatur) dopisy blízkým, láskám, manželkám, kolegům, druhům… Silné, odvážné, empatieplné – psát o nejjemnějších vláknech vztahů, domýšlet nedožité, nedořečené a ustupovat do háklivé mentální a citové drapérie v knize zmíněných osobností. Nemá cenu jmenovat je. Mohlo by to znít jako reklamní slogan, a to si ta moudrá kniha nezaslouží. Jsou ti lidé mezi námi, jiní už odešli na neznámý břeh… Dočtete tyto svérázné monology, dialogy s hlubokou vděčností autorce – jejímu taktu, psychologické citlivosti i literární erudici s nimiž tyto křehké zóny čtenáři sdělila.
Miloš Horanský
